Časopis Čtenář ukrajuje měsíc po měsíci kraj za krajem. Ve třináctém připomínání stého výročí vydání prvního knihovního zákona v Československu se dostalo na knihovny Karlovarského kraje. Věnuje se jim i náš přísvěvek v rámci seriálu Knihovnický cestopis aneb Walkerovi na cestách po knihovnách. V únorovém čísle nalistujte na text nazvaný Ostrov z knih omývaný termální vodou.
Ostrov z knih omývaný termální vodou: knihovny Karlovarského kraje
Nejsme měřítkem knihovnických a školských rozpočtů, ale po prvním ohledání místních poměrů hlásíme, že knihovny v kraji s výjimkou sokolovského okresu moc proježděné nemáme. V mailové poště jsme našli několik milých pozvánek ze zdejších knihoven, které skončily zdvořilým odmítnutím kvůli nízkému rozpočtu na akce.
Chebské Knihobraní
Jedna z našich prvních vzpomínek na zdejší kraj se váže k účasti na knižním festivalu Knihobraní, které každoročně pořádá Muzeum Cheb. Akce je zamýšlena jako oslava knih, setkání čtenářů, vydavatelů a prodejců zejména regionální literatury. Do muzea nepřijde každý, někomu je tato instituce cizí, nerozumí jejímu zaměření. Lidé muzeím naklonění jsou však téměř vždy horliví čtenáři, což se nám při rozhovorech s návštěvníky Knihobraní potvrdilo. Pro překonání případné bariéry pak skvělou službu vykonal stánek s báječnými zákusky, který vítal příchozí u vchodu. I my na něj rádi vzpomínáme.
Městská knihovna v Chebu se na Knihobraní během ročníku, kterého jsme se s programem zúčastnili, prezentovala. Do samotné knihovny, umístěné v překrásné secesní budově, se o tři roky později rozjel Jiří s besedou Průlet fantastickými světy. Za Jiřím dokonce dorazilo i pár místních fanoušků sci-fi a fantasy, kteří mu zde posloužili nejen jako fotografové, ale i reálné příklady literárních nadšenců pro dvě třídy druhého stupně místní základní školy. Skupinka fanoušků a skupina žáků se pak prolínaly díky shodným názorům na fantasy literaturu či filmová zpracování velkých eposů v tomto žánru.
Řídící centrum na zámku
Základnou našich návštěv je jednoznačně Městská knihovna Sokolov a klíčovým důstojníkem Ema Reismüllerová, za kterou stojí kapitánka Daniela Drobečková, ředitelka knihovny. Obětavá paní Reismüllerová kombinuje, plánuje a obvolává okolní knihovny, aby autoři mohli během týdenního pobytu projezdit okres doslova křížem krážem. Programy probíhají samozřejmě i v růžovém klasicistním zámku, kde sokolovská knihovna sídlí.
Klára byla kupříkladu požádána, aby kromě besed se čtenáři připravila setkání nad komiksem pro studenty oboru Knihovnické a informační systémy a služby – tento obor nabízí zdejší Střední škola živnostenská Sokolov. Měla tak možnost porovnávat odlišný přístup ke knihovnické specializaci s táborskou střední školou, na které působila. Možná ne každý absolvent bude pokračovat ve studiu knihovnictví i na vysoké škole. To však není nejdůležitější. Intenzivní studium by mělo po maturitě umožňovat nástup na mnoho dalších kateder humanitního zaměření. Pokud maturanti raději volí zaměstnání, měli příležitost se během absolvovaných praxí dobře zapsat v místních knihovnách.
Dvoudenní semináře tvůrčího psaní
Nesmírně osvěžujícím formátem, který sokolovská knihovna veřejnosti nabízí, jsou intenzivní víkendové semináře tvůrčího psaní. Poprvé jsme se jich lektorsky ujali ve dvojici a byli jsme překvapení, jak různorodí zájemci se na kurzu sešli – od osmiletých klučinů po seniory. Společný zájem však spojuje. Nefiltrované gejzíry nápadů těch nejmladších se doplňovaly se zkušeností dospělých, všichni si navzájem naslouchali a respektovali se. Užili jsme si legraci u živých komiksových obrazů, účastníci se však zvládli také ukáznit a soustředit na vlastní práce.
Když pak o rok později dorazil na kurz už jen Jiří, setkal se se známými tvářemi. A zejména z Františka, osmiletého vítěze celostátní literární soutěže, brzy vyroste spisovatel. Za Jiřím se dokonce loňský rok vypravil i na Svět knihy v Plzni, kde konzultovali jeho nové povídky. I s dalšími účastníky tohoto setkání Jiří udržuje občasný kontakt, třebas jen přes Facebook, ale trvale. A ti lidé píšou dál své texty a posílají je do dalších soutěží, což je vynikající závěr našich workshopů v Sokolově.
Následně se Jiří rozjel do okolních knihoven, stejně jako dva roky před ním Klára. A zjistil, že jako v celé republice mají literární žánry fantasy, sci-fi, horory či komiksy všech žánrů v oblibě snad všichni. A když se k nadšeným žákům připojí i stejně nadšené knihovnice (a občas i učitelky), pak je výsledný efekt besed a workshopů na téma fantastické literatury nádherný.
Zázraky na cestách
Klára Městskou knihovnu v Březové při své návštěvě nemohla najít. Automaticky směřovala do budovy městského úřadu a nechtěla uvěřit, že knihovna sídlí ve velmi moderně vyhlížejícím kulturním domě. Interiéry si rozhodně s vnějším dojmem nezadaly. Paní knihovnice se jejímu ohromení smály. Pak prozradily, že velkorysá rekonstrukce je opravdu čerstvá a byla možná jen díky dotaci z ROP Severozápad.
Cestou ze Sokolova do Kraslic zase Kláru u cesty překvapila výrazná cedule ve tvaru srdíčka s nápisem KLÁRKO MT. Jednoznačně to vyhodnotila jako vyznání lásky. Jiří však po telefonu tvrdil, že o ničem neví, a knihovnice z Městské knihovny Kraslice se taky k záhadnému úkazu neznaly...
Královská ocenění
Když jsme dohledávali fotky, jednak abychom je přiložili k článku, ale také pro osvěžení paměti, ne vždy jsme hned poznali, odkud snímky jsou. Jiří má totiž dokumentaci ze sedmi knihoven nazvanou prostě „Sokolovsko“. Interiér Městské knihovny Loket je však nezaměnitelný. Když byla knihovna nominovaná v soutěži Knihovna roku 2018, získala po právu ocenění za mimořádně zdařilý interiér se samostatnou expozicí umělecké knižní vazby. K vidění jsou zde reprezentativní ukázky knižní vazby českých i zahraničních renomovaných knihařů a ukázky restaurovaných historických knižních vazeb. O výstavních možnostech knihoven jsme se zde opakovaně zmiňovali. Vždyť jimi projde podstatně víc lidí, než kolik jich cíleně navštíví galerii či výstavní síň.
Už nás také nepřekvapí, že když si dohledáváme jméno knihovnice, která na nás při návštěvě velmi zapůsobila, často přitom zjistíme, že byla jako mimořádná pracovnice oceněna. Třeba paní Andrea Šneberková si svým nasazením vysloužila pro svou Obecní knihovnu Královské Poříčí titul Nejlepší profesionální knihovna Karlovarského kraje pro rok 2016.
Možná slova z úvodu článku nyní zcela nekorespondují s výčtem zajímavých akcí a knihovnických úspěchů. Jenže na samotných dětech vidíme, že to není jednoduchý kraj. Knihovník se zdaleka nemůže opřít o síť angažovaných čtenářů, rodičů, mnohdy ani učitelů. Někdy pak vzniká dojem, jako by do místa ani nepatřil. Jinak se obléká, jinak chová, sleduje kulturní dění, myslí dopředu. Udržuje si svou jinakost a inspiruje ostatní, jako třeba zmíněná Andrea Šneberková.
Opomíjené obce
Na Kláru velmi zapůsobila Rotava, která se objevila tak nějak odnikud uprostřed lesů, odtržená od okolního světa. Děti, mezi kterými velkou část tvořily děti romské, neskrývaly nadšení z komiksů a nad dárkem v podobě časopisu Bart z nakladatelství Crew doslova jásaly. S čím se potýká Městská knihovna Rotava a kdo v městečku vlastně žije? Na wikipedii ani stránkách města jsem se toho mnoho nedozvěděla, až na tabulích naučné stezky se postupně složil obrázek kdysi izolované železářské obce, která se ve 20. století stala národnostním babylonem. Ještě v roce 1930 tvořili původní Němci 97,3 % obyvatel obce! Po válce přišlo na základě náboru mnoho Čechů včetně reemigrantů z Volyně, Slováků, Rumunů, Maďarů a Romů. V 80. letech přibyli za prací jdoucí Poláci, Vietnamci a Kubánci. Dnešní obyvatelé Rotavy se hlásí k české, moravské, slovenské, německé, polské, romské, ukrajinské a vietnamské národnosti. Za hlavní problém dneška pokládá většina Rotaváků soužití bílé většiny s částí Romů přistěhovaných po roce 1989.
Ostrovy kultury
Knihovny mohou hrát roli ostrovů, na které se čtenáři uchýlí. Knihovníci je však také zvelebují, rozšiřují a zvou na ně další váhavce či zvědavce. Při dlouhodobé péči přestanou trosečníci snít o záchraně. Budou tu chtít zůstat a stát se pevninou.
O něco takového se snaží například OstroFcon, který jednou ročně láká do Ostrova milovníky fantastiky a komiksů. Jedním z partnerů je přirozeně i Městská knihovna Ostrov. Organizátorka OstroFconu Lenka Pintnerová potvrzuje, že kombinace literárních přednášek, komiksových workshopů či deskových her a vydařeného LARPu funguje pro všechny generace a pohlaví.
Foto: archiv autorů
