Klářina workshopová kuchařka

V dubnovém knihovnickém časopise Čtenář právě vychází další díl rubriky Klářina kuchařka aneb deset receptů na workshopy v knihovně. Úvodní článek uveřejněný v březnovém čísle nesl název "Komiksové stripy na divoko" a nyní si jej můžete přečíst i v elektronické podobě. Tentokrát na čtenáře čekají tři stránky o popularizaci naučných knih nazvaný "Poučné knihy v muzejní omáčce", i tento článek nyní dostupný na webu časopisu Čtenář.

Poučné knížky v muzejní omáčce

KLÁRA SMOLÍKOVÁ klara.smolikova@tiscali.cz

Zabýváme-li se čtenářstvím, automaticky myslíme na četbu krásné literatury. Čtení knih populárně naučných stojí stranou zájmu, odborné publikace přijdou na přetřes až při studiu na vysoké škole. Do té doby se nikdo ani slůvkem nezmíní o tom, že naučné knihy nám mohou přinést nejen nové informace, ale také čtenářský zážitek.

Kolik knihovnických workshopů se zaměřuje na seznámení s odbornými či populárně naučnými publikacemi? Převládají programy, které mají za cíl zprostředkovat knihy beletristické, zaměřují se na literární kvality vybraných titulů, představují literární žánry, seznamují se spisovateli považovanými za umělce.

Začněme právě dnes. Rok 2015 byl vyhlášen rokem technického vzdělávání.

Recepty z muzea

Začnu oklikou přes muzea. Zde se již několik let děje něco podstatného a pro knihovny inspirativního. Animační, lektorské či edukativní programy se snaží zprostředkovat různým návštěvnickým skupinám poznatky o vystavovaných exponátech. Muzejní pedagogové hledají příběhy, na kterých lze cestu za poznáním vystavět, a metody, které udrží pozornost při vybraném tématu a skupinu aktivizují.

Muzejní pedagogika je stále v plenkách, ale už můžeme říct, že takové programy mají odezvu. Muzeum od muzea se v chápání animace liší, takže někde se úspěšně vydávají s předškoláky za lovci mamutů, jinde zkoumají s celými rodinami vysoké pece nebo pátrají se žáky po historii pohřbívání a v dalším muzeu podnikají se seniory geologické expedice.

Chybí nám v kuchyni odborníci?

Dá se namítnout, že na rozdíl od muzea v knihovnách nepracují odborní pracovníci, kteří by tako­vé programy mohli garantovat. Knihovna však disponuje množstvím naučných publikací, se kterými se dá vybrané téma otevřít a postupně živit. A ostatně, co nám brání při přípravě workshopů vejít v kontakt s autory knih odborných?

Knihovníci jsou sami informačními odborníky a právě programy věnované informační, internetové či počítačové gramotnosti bývají velmi oblíbené. Fakt, že v knihovnách většinou nepracují literární vědci, ale experti na práci s informacemi, přece dává stejné šance programům seznamu­jícím s fondem knih přírodovědných, uměnovědných, etnografických či třeba psychologických. Jen vše správně připravit.

Zážitek z vědecké kuchyně

Aby nedošlo k mýlce. Nejde o to, téma vyvařit, podusit, maximálně vytěžit… Smyslem takových setkání je ochutnat, zprostředkovat zážitek z odborného textu, zakusit dobrodružství objevování. Absence příběhu je jen domnělá, i naučná literatura umí být čtivá a napínavá. A kdo koneckonců tvrdí, že krásná literatura čtenáře nesytí odbornými poznatky?

V knihovně nemusíme postupovat podle učiva a ročníku, ale podle zájmu. Pokud děti nadšeně znovu a znovu čtou knihu o tom, jak si postavit motorku nebo letadlo, jak dobýt hrad nebo jak bednáři staví sud, upevňují čtenářské návyky a zároveň zažívají radost z objevování světa i nečekaných zákoutí jazyka.

Recepty pro poučné hraní s předškoláky

• Povídejte si s dětmi o tom, kdy je základem knihy příběh a kdy se něco nového dozvídáme.
• Porovnávejte publikace, ve kterých jsou zvířa­ta, auta nebo mašinky pohádkovými postavami, jež jednají, mluví a zažívají příhody, a publikace, které nás seznamují s jednotlivými zvířecími druhy nebo dopravními prostředky. Odlišujme pohádkové a skutečné, fantazii a poznatky.
• Po četbě příběhu přecházejme k dohledávání významů. Zjišťujme v knihách odpovědi na otázky typu: Co je verpánek? Jak vypadá bagr? Co dělá sopka?

Recepty pro průzkum populárně naučných publikací s mladšími školáky

• Neulpívejme na věkovém doporučení, ale vycházejme ze zájmu o téma. Knihy vám dají oporu nejen pro historické či biologické exkurze, pomohou nám i s otázkami z technických věd.
• Dohledávejme společně v naučných knihách informace, na které představivost nestačí: o dobovém oblečení, o chování zvířat nebo výzkumu vesmíru. To vše mohou děti využít při vlastní tvor­bě: psaní, kreslení nebo hraní.
• Podnikněme výpravu za historií písma a knihoven, vyzkoušejme si psaní brkem, klínové písmo vtiskované do hliněné tabulky.
• Všímejme si řazení populárně naučných knih, podporujme děti při tvorbě takových textů, třeba o historii jejich města nebo o přírodě v okolí.

Recepty pro ochutnávání odborných knížek se staršími školáky

• Buďme v kontaktu se školami nejen při zajišťování publikací a besed k hodinám literatury, ale i dalších předmětů a zejména projektů, pro které žáci musí sami dohledat informace.
• Diskutujte o tom, jak jsou knihy řazené, kolik různých vědeckých disciplín máme a čemu se věnují.
• Všímejme si tiráže, doslovů a předmluv. Pátrejme po autorství knih, hledejme jejich autory a seznamujme se s nimi, aby čtenáři pochopili, že kniha není anonymní zdroj.
• Nebojme se tištěné knihy porovnávat s informacemi na internetu. Informujme čtenáře nepředpojatě o tom, že knihy zastarávají, ale na druhou stranu vždy informaci podávají v kontextu, s jas­ně vyjádřeným názorem a čitelným autorským pozadím. Informaci z internetu vždy musíme ověřovat.
• Podporujme holky a kluky ve vědeckých výpravách a bádání, vyhlašujme soutěže a projekty, jejichž výstupem bude vědecká zpráva, encyklopedický text, zápis z pozorování či experimentu.

Recepty pro vědecké experimenty se studenty a pokročilými čtenáři

• Okopírujme po stránce z knih odborných a beletristických. Záměrně vybírejme nejasné pasáže. Třeba Chazarský slovník, román srbského spisovatele Milorada Paviće, Borgesovy Obecné dějiny hanebnosti, ukázku z Vedlejších příznaků či Bez peří Woodyho Allena nebo z Pekařovy noční nůše Ivana Wernische a mezi ně zamíchejme texty odborné, ale psané svižným nebo vytříbeným jazykem. Vyzkoušeny jsou texty Stanislava Komárka, Zdeňka Kratochvíla, Sigmunda Freuda či Zigmun­da Baumana. Potom zadejme jednoduchý úkol roztřídit stránky na dvě hromádky. Přímý kontakt s odborným textem čtenáře překvapí.
• Zvěme do knihovny odborníky, kteří publikují. Nebojme se ani knih s výraznou specializací či vysokou náročností. Autor sám je schopen posluchačům téma ozřejmit.
• Nedávejme v knihovnách větší prostor astrologům než astronomům, neupřednostňujte numerology před matematiky, znalce léčivých kamenů před geology, léčitele před lékaři.

„Ošklivá literatura“ čtenářům rozšiřuje slovní zásobu, pomáhá porozumět novým oblastem, učí moudrosti a respektu k vědě. Knihovna může nasměrovat školáky ke studiu a pomoci rozšířit obzory dospělým. Kdo jiný by měl poskytnout podporu pro čtenářství odborných knih u laické ve­řejnosti? Přednáškami či besedami o vědecké literatuře knihovny zaujmou i seniory, kteří touží po dalším vzdělávání. Proč by za ním nemohli zamířit zrovna do knihovny?

Komiksové stripy na divoko

KLÁRA SMOLÍKOVÁ klara.smolikova@tiscali.cz

Komiks děti milují, dospívající uznávají a dospělí čtenáři objevují. Jenže k porozumění komiksu nestačí jen přelouskat písmenka v bublinách. Na komiks se učíme dívat, rozumět mu, užívat si ho. Pro svoji specifickou formu na pomezí literárního a výtvarného umění se do něj dá dobře vstoupit skrze vlastní tvorbu, hry a aktivity. Pojďme si některé představit a lépe tak proniknout do komiksového čtenářství, nahlédnout, k čemu je dobré a jak jej rozvíjet.

Chutná dětem komiks?

Koncem roku se českými médii prohnala tisková zpráva, že jen polovina dětí má ráda komiks. Dokonce se objevily titulky hlásající „Půlku dětí komiks vůbec nezajímá“. Nebudu rozporovat průzkum projektu Čtení pomáhá, ale pokusím se jeho zjištění nahlédnout z poněkud jiné perspektivy. Ona ta průzkumnická kaše nebude tak hor­ká, jak se uvařila.

Údajně jen padesát procent dětí uvedlo, že má komiksy rádo a čte je pravidelně. Je dobré si uvědomit, že respondenty byly české děti a mládež do 18 let. Předškoláci a děti na prvním stupni totiž komiks milují. Proč by se tedy najednou obrátili proti němu? Co se stalo, že na druhém stupni je příklon ke komiksu méně výrazný a na střední škole jsou čtenáři komiksů považováni spíše za exoty? Proč by se najednou čtenářské chutě změnily?

Komiksové jednohubky v časopisech

Když jsem zhruba před patnácti lety začala přispívat do časopisu Sluníčko a o něco později do Mateřídoušky, vůbec mě nepřekvapilo, že v pravidelných anketách děti za nejoblíbenější rubriky označují ty komiksové. Lhostejno, zda jde o dvoustránkové příběhy nebo jen jeden komiksový proužek. Koneckonců dnešní rodiče včetně mě s nostalgií vzpomínají, jak v Ábíčku četli původní český komiks Příhody Malého boha, v Ohníčku si lámali hlavy nad Otazníky detektiva Štiky nebo fascinovaně objevovali francouzského Asterixe v Sedmičce pionýrů.

O trvalé oblibě Čtyřlístku se celkem ví, málokdo si však uvědomuje, že Knihovnička Čtyřlístek vlastně trošku tají, že se v ní vaří komiksy. Nejprve ty mimikry byly pochopitelné. Socialistický režim komiksu dvakrát nepřál, takže místo komik­su se používalo kreslený příběh nebo obrázkový seriál. Jenže něco z nedůvěry ke komiksu v nás zřejmě zůstalo.

Vadí absence komiksového čtenářství?

Milovníci komiksů si myslí, že knihovny se k jejich oblíbeným knihám a sešitům chovají macešsky. Nakladatelé si zoufají, že komiksy se málo prodávají. Dospělí nechtějí dětem kupovat knížky plné obrázků, které děti přečtou do třiceti minut. Knihovníci si nejsou jistí, proč by měli pořizovat poměrně drahá komiksová portfolia nebo komiksové sešity s velmi omezenou životností. Nikdo není spokojen a každý se uzavírá do sebe. Proto se snadno může stát, že malí čtenáři milující komiksové příhody v časopisech se nikdy nestanou čtenáři komiksů, možná se dokonce nestanou čtenáři vůbec.

A tady je potřeba zbystřit. Komiks pomáhá růst čtenářské i vizuální gramotnosti. Komiks se nedělí jen na dětský a superhrdinský, ale pokrývá řadu žánrů: fantasy, sci-fi, horor, western, detektivní, romantický, akční, dobrodružný nebo třeba erotický. Pomocí komiksu můžeme proniknout do historických souvislostí, filozofie nebo techniky, učit se cizí jazyky nebo cestovat po jiných zemích. Komiksu se ne nadarmo říká sekvenční umění, je třeba se na něj dívat, nejen číst, ale opakovaně pro­hlížet, rozumět a oceňovat obrazové zpracová­ní.

Kde začít?

Atraktivita komiksového média pro malé děti se zdá být očividná. Holčičky a kluci oceňují, že mohou v komiksu snadno sledovat děj. Když jim přečtete texty, jsou schopni si potom sami příběhem listovat a na základě kresby vybavovat, co je v jednotlivých bublinách.

Recepty pro komiksové hraní s předškoláky

• Poznávejte piktogramy, které se v bublinách používají: srdíčko, žárovku, noty nebo lebku se zkříženými hnáty.
• Všímejte si výrazů komiksových postav a zkus­te si je do předkreslených šablon nakreslit.
• Rozeznávejte druhy bublin: Kdy si postava něco myslí, kdy křičí, kdy mluví? Jak na sebe bubliny navazují? Co se píše do rámečku?
• Rozkreslete do předkreslených komiksových polí pohyb: výbuch sopky, spěchající želvu, kutálející míč. Jak se v komiksu vyjádří zvuk a jak se zvýrazní pohyb?
• Rozstříhejte kopii stránkového komiksu po políčkách a zamíchejte. Potom hledejte návaznost jednotlivých polí.
• Zahrajte si s pomocí jednoduchých rekvizit komiksový výjev a živé obrazy několikrát obměňte, abyste vytvořili komiksový strip. Nezapomeňte jednotlivé, po sobě jdoucí výjevy zdokumentovat.

Jak využít zájmu?

Zájem začínajících čtenářů o komiks je nesporný. Komiksové bubliny psané často velkými tiskacími písmeny se dětem dobře čtou. Komiks dokáže ke čtení povzbudit i čtenáře slabší. Na prvním stupni jsou holčičky a kluci nadšení z vlastního tvoření, teprve až kolem desátého roku se (v souvislosti s nastupující krizí výtvarného projevu) zdráhají zapojit. Milou zprávou je, že dětské komiksy jsou pravidelně vybírány do seznamu Nejlepších knih pro děti a mládež a druhým rokem má komiksovou kategorii i cena Zlatá stuha.

Recepty pro komiksové tvoření s mladšími školáky

• Všímejte si komiksových citoslovcí, přiřazujte je k obrázkům, vymýšlejte vlastní citoslovce.
• S pomocí velkých komiksových bublin vystřižených z kartonu a doplněných textem vytvořte živý komiksový obrázek.
• Seznamte se s komiksovými superhrdiny a jejich atributy, vytvořte vlastního superhrdinu.
• Dopisujte texty do komiksu, ze kterého jste před kopírováním odstranili písmena z bublin a rámečků.
• Vymyslete a dokreslete poslední chybějící políčko komiksového stripu (proužku).
• Upozorňujte na komiksy v časopisech, učebnicích, výstavách či reklamách.

Potřebují čtenáři komiksy?

Mezi dětmi druhého stupně je řada slabých čtenářů, pro které je komiksové médium požehnáním. To však neznamená, že rozumět komiksu je samozřejmé. Teď je na čase seznamovat s komiksovou řečí, všímat si žánrové pestrosti, poznávat jednotlivé tvůrce, proniknout do komiksové historie i ochutnat novinkové tituly. Při tvořivých aktivitách doporučuji respektovat tvůrčí zdrženlivost, je vhodné rozdělovat účastníky do týmů, aby se každý mohl zapojit podle svých schopností, mít připravené polotovary.

Recepty pro komiksové experimentování se staršími školáky

• Představte historii komiksu, prohlédněte si nástěnné malby v egyptských hrobkách,  tapisérii z Bayeux, mluvící pásky ze středověkých obrazů i první komiksy v časopisech.
• Seznamte se s jednotlivými komiksovými žán­ry. Ukažte, že komiksové médium obstojí v literatuře pro děti i dospělé, že nezasahuje jen do beletrie, ale i do naučných knih.
• Využijte obliby filmových adaptací komiksů a hledejte společné rysy komiksu a filmu (scénář, důraz na dialogy, práce s obrazovými poli, zachycení pohybu a zvuku, střídání záběrů, střih).
• Pátrejte po rozdělení komiksových autorů: scenárista, kreslíř, kolorista a lettrážista.
• Pusťte se do jednoduchého stripu na zadané téma, místo vlastních kreseb využijte fotografie ze starších časopisů nebo nakopírované obrázky, třeba i z komiksů.
• Vytvořte komiks ze života vašeho města, vy­užívejte fotografie, používejte koláž nebo zpracování v grafickém programu počítače.

Příliš staří na komiksy?

Udržet středoškoláky coby čtenáře knihoven je klíčové. Mnozí z nich se však v dospělém oddělení cítí nekomfortně, množství titulů je zahltí. Přitom mají potenciál zorientovat se ve specifických druzích mediální komunikace, ocenit umělecké kvality zpracování a využít tvořivosti, která období dospívání provází.

Recepty pro komiksové hraní se studenty a pokročilými čtenáři

• Vyhraďte komiksům pro mládež speciální mís­to, vytvořte prostor pro pohodlné listování a prohlížení. Oddělte komiksy, které nejsou určeny dětským čtenářům, od dětského oddělení.
• Propojte dění v knihovně s komiksovými akce­mi typu Komiksfest či Crwecon, informujte o komiksových cenách Muriel, zvěte komiksové tvůr­ce na besedy a workshopy.
• Do výstavního plánu zahrňte prezentaci komiksových kreslířů.
• Sledujte komiksové weby a recenze, nebojte se do knihoven zařazovat zahraniční komiksy v originále.
• Nabídněte školám představení komiksu v rám­ci mediální výchovy, nezapomeňte na stoupající oblibu využívání komiksových postupů v reklamě.
• Informujte o komiksových soutěžích nebo sa­mi v knihovně takové akce iniciujte, do prezentace zahrňte i webové a facebookové stránky knihovny.

Počet komiksů ve fondech knihoven sice narůs­tá, knihovníci nezpochybňují jeho místo v knihovních regálech, ale zatím se jen málo angažují v jeho propagaci. Ta je nutná z několika důvodů. Pro část veřejnosti je komiks stále pokleslé médium a sami cestu ke kvalitním komiksovým titulům nenajdou. Rozumět komiksu není samozřej­mé, neboť se „čte“ jinak než text s ilustracemi a škol­ní literární ani výtvarná výchova ho nijak význam­ně netematizuje. Nezapomínejme, jak nás komiksové zpracování dokáže omámit v reklamě. Stej­ně dob­ře může přivést čtenáře k náročným tématům, kterým by se jinak vyhnuli.

Komiks smažme, važme, grilujme a nezapomeň­me jej dobře okořenit. Je to trošku divočina.

Klára Smolíková je spisovatelka, scenáristka a lektorka. Deset let učila v Táboře studenty knihovnictví, osm let vedla seminář mediální výchovy na Pedagogické fakultě UK v Praze.