Lednový časopis Čtenář se zaměřuje na knihovny Královohradeckého kraje. Tématu se drží i náš seriál Knihovnický cestopis aneb Walkerovi na cestách po knihovnách. Nazvali jsme ho Když o zážitky není nouze.
Když o zážitky není nouze: Knihovny Královéhradeckého kraje
Severovýchodním směrem vyrážíme za čtenáři rádi. Téměř s každou návštěvou v některé ze zdejších knihoven se pojí vzpomínka na něco neopakovatelného. A přitom by jeden řekl, že knihovny a knihovníci se od sebe vlastně tolik neliší…
Když jsme před pěti lety přijali pozvání z Městské knihovny Slavoj ve Dvoře Králové nad Labem, abychom připravili komiksový workshop v rámci valné hromady Klubu dětských knihoven SKIP, čekalo nás na první pohled velmi kompaktní publikum. Rozesmáté knihovnice v pestrobarevných volných šatečkách reagovaly vlídně a vstřícně na nás i téma a ochotně se dělily o nápady s ostatními. Rozhodně ani na okamžik nezaváhaly a pustily se do skupinové práce. Už dávno víme, že svět knihoven prostupuje solidarita, jednotlivé instituce se nevnímají jako konkurenti, doporučují si osvědčené tipy i třeba spisovatele.
S knihami do hor
Často dostáváme na cestách za čtenáři otázku, zda se neobáváme komplikací na silnicích, když na besedy vyrážíme i v zimě. Odpovídáme, že sněhové přeháňky jsou nevyzpytatelné, sněžit může stejně dobře v listopadu jako v dubnu a ve Špindlu už jsme byli. Dokonce dvakrát. Poprvé na pozvání Městské knihovny Špindlerův Mlýn, besedy se však měly uskutečnit ve škole. Dorazili jsme s půlhodinovou časovou rezervou a v příjemném říjnovém ránu jsme objeli město nejprve jednou, potom podruhé a stále jsme nemohli najít budovu školy. Až po několika telefonátech jsme zjistili proč. Leží vysoko ve svahu až pod lesem, výš než většina chat, kam v sezoně míří lyžaři. Když jsme tedy do školy jeli podruhé, už jsme nebloudili. Co jsme však nezvládli, bylo nasadit sněžné řetězy na obě kola, takže jsme stejně vyjeli jen do poloviny kopce. Počátkem prosince už všude ležela vysoká vrstva sněhu.
Jak se do školy dostáváte? ptali jsme se žáků, kteří nám vyrazili pomoci s objednanými knihami. Jezdíme na běžkách! smáli se takové přihlouplé otázce a nedočkavě listovali v nových knihách.
Kde dávají spisovatelé dobrou noc
Městskou knihovnu v Meziměstí má na starosti knihovník Martin Slavík. V místní škole navíc vede spolu se svou manželkou Monikou čtenářský klub pro děti z druhého stupně. Říkají si Čítci a čtou rádi. Cestou do Meziměstí je třeba projet kolem hostince U Generála Laudona a přejet Laudonovy valy. Slavný generál se však zde prý příliš nevytáhl a pruské vojáky z Meziměstí a Broumova nevyhnal. Klára po návštěvě Meziměstí zvažovala, zda se do Broumova alespoň na otočku nezajede podívat. Pak ji zmohla únava a řekla si, že ji sem nohy určitě brzy zavedou.
Broumovský klášter jsme opravdu o pár měsíců později navštívili v rámci letní školy Paměti národa, pro kterou jsme si připravili semináře. Zbyl nám čas i na návštěvu klášterní knihovny a literárního domečku, kam se uchylují spisovatelé, aby měli klid na tvorbu. Toho času zde pobývali manželé Ester a Milan Staří. Genius loci Broumov bezesporu má, jak moc silná energie tu dřímá, se však přesvědčila až Klára, když koncem roku navštívila pro změnu Městskou knihovnu Broumov.
První den, když dětem představovala knihy o Davidovi a jeho kocourovi, kteří cestují v čase mezi knihovnami, nakráčel do knihovny kocour. Jako by slyšel, jak Klára říká, že kočky se do knihoven hodí. Druhý den se však stalo něco ještě podivnějšího. Když přesvědčovala čtenáře o síle knih, seskočil za jejími zády z okenního parapetu květináč. Publikum zbledlo a paní knihovnice Jana Lacina Jenková situaci moc nevylepšila, když po besedě prozradila, že v knihovně straší. Pod oknem v místech, kam spadl těžký květináč, stála prý postel, ve které zemřela poslední majitelka…
Ten větší Hradec
Na jihu Čech se Hradcem myslí Jindřichův Hradec, ale v těchto krajích jedině Hradec Králové. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové nám poslala před třemi lety pozvánku na knihovnickou konferenci věnovanou vzdělávání. Klára vystoupila s příspěvkem Měl by knihovník zastoupit učitele? Knihovník v roli pedagoga, což je téma, které ji dlouhodobě zajímá. Kde jinde než ve vědecké knihovně ho otevírat? Z deset let staré (tedy vlastně nové) budovy, postavené na půdoryse písmene X, lze vyhlížet ven malými kulatými okny a snít o knihovnících, kteří si nedají diktovat školami, v čem mají čtenáře vzdělávat. Místní edukátoři ve svých lekcích ostatně zdatně kombinují odpověď na požadavky škol, které chtějí Čapka či Němcovou, s vlastními záměry. Skrze střípky z děl klasiků dětem představují knihovnu jako informační instituci.
Na konferenci jsme se potkali i s ředitelkou Knihovny města Hradce Králové Barborou Čižinskou. Klára se s Bárou potkávala při studiích na filozofické fakultě, když ze zájmu navštěvovala přednášky určené knihovníkům a pořád se přednášejících – coby knihovnictvím nepolíbená studentka estetiky a kulturologie – na něco ptala. Naštěstí Bára se na ni po těch letech už za vyrušování nezlobila.
Pohádková knihovnice z Jičína
Alena Pospíšilová byla jednou z prvních knihovnic, u které si Klára uvědomila, kolik toho mohou lidé od výpůjčních pultů zmoci. Zažila ji nejen jako zaměstnankyni Městské knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně, ale současně jako dramaturgyni festivalu Jičín – město pohádky. Když odešla do důchodu, opět Kláru oslovila, tentokrát za neprofesionální Knihovnu Antonína Bocha Libošovice. Vymyslela totiž smělý plán vystavit kresby Lukáše Fibricha z knihy H.U.S. na loveckém zámečku Humprecht a následně tamtéž uspořádat besedy s jičínskými žáky. Výstava se po létě přestěhovala do Knihovny Kopidlno a od té doby je stále na cestách za čtenáři.
Jičínská knihovna žije dál a přichází s novými nápady. Třeba se čtenářským skřítkem Čtipískem, kterého ztvárnila ilustrátorka Markéta Vydrová. Není jen maskotem, ale aktivně s dětmi komunikuje na webu i sociálních sítích.
Z neprofesionálních knihoven tohoto pohádkového kraje nám v paměti utkvěla Obecní knihovna Potštejn či Obecní knihovna Předměřice nad Labem, byť slovo „neprofesionální“ není dobře zvolené. Patnáct hodin úvazku o profesionalitě nerozhoduje. Velmi často se naopak stává, že je práce v knihovně podceňována a časově bagatelizována, což zvětšuje tlak na to přidat nebohému knihovníkovi další „důležitější“ pracovní úkoly.
Knihovny ve stylu zapomenuté elegance
Ať už se nám vybaví zapálená ředitelka náchodské knihovny Ivana Votavová, zvídavá ředitelka novoměstké knihovny Lada Všetičková či usměvavá vedoucí Městské knihovny v Nové Pace Stanislava Benešová, vždy vidíme tváře žen, které myslí dopředu, mají vize a přemýšlí o knihovnách pro budoucnost.
S knížkou v pohodě
V nedaleké Dobrušce žádný návštěvník nevynechá prohlídku sochy Františka Ladislava Heka-Věka, románového hrdiny stejnojmenné pentalogie Aloise Jiráska. I my jsme u ní v rámci cesty do Městské knihovny Dobruška zavzpomínali. Zápas o knihy je zároveň zápasem o další čtenáře, o jazyk, o kultivaci našich myšlenek i strukturu našich snů. Někdy mohou mít knihovníci oprávněně pocit, že na tento olbřímí úkol zbyli sami. Ještěže v knihovnách Královéhradeckého kraje stále převládá nadšení a odhodlání. Neztraťte je!
Foto: archiv autorů
