Přečtěte si rozhovor, který se mnou vedla Veronika Thor před vydáním publikace Skočte do informační džungle pro blog nakladatelství Pasparta.
Informační gramotnost. Tak významná, přesto často opomíjená. K čemu ji děti potřebují? A jak ji mohou rozvíjet knihovny? Přinášíme pohled spisovatelky a lektorky Kláry Smolíkové, která se dlouhodobě zabývá prací s informacemi. Vydala desítky publikací – a chystá novinku, která dětem poradí, jak se vyznat v informační džungli.
Kriticky číst informace. Umět si informace vyhledat, používat vhodné zdroje, vyhnout se informacím matoucím či záměrně zkresleným. Ve škole i doma. To vše zahrnuje informační gramotnost. „Častěji slyšíme o gramotnosti mediální, která se zaměřuje zejména na informace zprostředkované skrze masmédia, tedy hromadné sdělovací prostředky. Informační gramotnost zahrnuje širší škálu zdrojů, odkud se k nám sdělení dostávají,“ dodává Klára Smolíková. „Když třeba pochopíme, jak lidé používají gesta, mimiku, proč se určitým způsobem oblékají, hodí se nám to nejen při interpretaci mediálních obsahů, ale i v každodenním životě. Důležité je také obstát v mezigenerační komunikaci. Děti, rodiče a prarodiče čtou a vyhodnocují informace jiným způsobem.“
Pokud chceme rozvíjet informační gramotnost dětí, měli bychom jim pomoct pochopit, jak se šíření informací změnilo s příchodem nových technologií. A co to znamená v kontextu nástrojů, které dennodenně používají. „Spousta informací se k dětem dostává skrze mobilní telefony, ve kterých se daleko složitěji než na počítači nebo třeba v knize dohledává autor sdělení či jeho původ. Informace jsou často vytržené z kontextu. Pokud dítě nedokáže jejich záměr rozluštit, stává se zranitelným a manipulovatelným,“ pokračuje autorka a varuje: „Často si myslíme, že když jsou děti zvídavé a otevřené novým technologiím, jsou také informačně gramotné. Nemusí tomu tak být. Mate nás skutečnost, že mladší generace je uživatelsky zdatnější. I děti můžou být ve světě informací ztracené a dospělí by jim měli ukázat směr a pomocnou ruku, přestože často na oplátku potřebují pomoc třeba s nainstalováním nové aplikace do telefonu.“
Otázky, které si s dětmi můžete položit při čtení zpráv:
Kdo informaci vytvořil?
Proč?
Za jakým účelem?
Kdy?
Proč někdo zprávu sdílí?
Kdy mediální gramotnost začít rozvíjet?
„Ideálně s ní pracovat už od chvíle, kdy rodiče dají batoleti do kočárku na hraní svůj mobil, zapnou televizi nebo posadí dítě před počítač. Knížku také nepředložíte jen tak, dítěti k ní většinou něco povíte. Roky si společně čtete, dětem pomáháte textu porozumět, vysvětlujete neznámá slova a obraty. Když se ptáte, co a proč se malému čtenáři líbí, vedete ho k vytříbenosti i kritickému náhledu. Přivedete děti do knihovny, kde jim knihovníci dále radí s výběrem titulů. Mají knihy roztříděné podle náročnosti, žánrů, oddělují fiction a non-fiction. Rozumět knihám pomáhá též škola. S každým nosičem informací by se dítě mělo seznámit, jakmile ho začne používat, a dospělí by se neměli zříkat role průvodce a rádce,“ doporučuje Klára Smolíková.
„Informace jsou všude kolem nás. Pokud se v nich dokážeme orientovat, dovedeme lépe uchopit i svět kolem.“
Informace by děti neměly jen pasivně přijímat, ale i aktivně vytvářet. Zkrátka sdělením vládnout. „Pak jsou schopny ovlivňovat své okolí. V pozitivním slova smyslu. Dokážou vylepšovat svět kolem, pomáhat ostatním a média používat chytře a poučeně. Současná demokratizace médií znamená, že díky internetu má každý šanci oslovit ostatní textem, obrázkem, videem nebo hudbou. Zmizela vysoká hradba mezi konzumenty mediálního obsahu a jejich tvůrci,“ míní odbornice. Informační gramotnost pomáhají rozvinout šikovné publikace – ale třeba také knihovny. Jak přesně?
Do knihovny za technologiemi i kreativitou
Už dávno neplatí, že jsou knihovny nudné budovy plné zaprášených knih. Můžete si tu zkusit víc věcí, než byste na první dobrou možná čekali. „Knížka se jako nositel aktuálních odborných informací dostala trochu mimo hru, většinu informací už najdete online. To neznamená, že tu knihovny zůstaly jen pro staromilce nebo pro ty, kdo nemají peníze na nákup beletrie,“ upozorňuje Klára Smolíková. Jak tedy knihovny využívat i ve 21. století?
1. Šikovný rozcestník informací
V informační džungli nám často chybí průvodce, který by nás nasměřoval a poradil. Online prostor je plný sdělení, často zcela irelevantních nebo zavádějících. V knihovně máte větší šanci, že se dostanete ke kvalitní informaci. Můžete využívat databáze, požádat o radu školený personál. Děti by měly vědět, že se na knihovníky můžou vždy obrátit. Pokud se v informacích nevyznají, je knihovna tím správným místem, kde poptat radu i pomoc. Kromě tištěných svazků si zde navíc mohou vypůjčit také audioknihy nebo elektronické publikace. Jsou zde k dispozici počítače s internetem i studijní prostor, kde lze práci s různými informačními zdroji kombinovat. Představte dětem všechny možnosti, jak je knihovna může obohatit.
„Knihovník může být záchytným bodem, který nám usnadní orientaci v protichůdných tvrzeních a zprávách.“
2. Rádce v oblasti technologií
Knihovna může být prvním místem, kde se dítě seznámí s novými technologiemi. „Knihovníci často pořádají školení, kde novinky představují. Nebo se návštěvníkům věnují individuálně. V některých knihovnách si čtenáři mohou půjčit čtečku či tablet domů, případně se v knihovně s daným zařízením naučit zacházet,“ říká Klára Smolíková. Vždyť i historicky byly knihovny o krok napřed – právě tady bývaly počítače s internetem, zatímco v domácnostech šlo pořád spíš o sci-fi.
„Technologický stres zažíváme všichni. Knihovny se ho pokouší zmírňovat.“
3. Komunita, která inspiruje i baví
Knihovny jsou stále otevřenější. V informační džungli si často připadáme sami a snadno zabloudíme. Komunita nás může podpořit a nasměrovat, abychom se lépe orientovali. Jak doplňuje Klára Smolíková: „V knihovnách se scházejí nejen čtenáři, ale i třeba hráči deskových her, najdete tu nejrůznější volnočasové spolky, máte si kde popovídat. Knihovny pořádají různá setkání, workshopy i specializované přednášky. Na poskytované informace se můžete spolehnout, knihovny mají metodiky i kvalitní lektorské programy. Právě školám, ale i dospělým zájemcům jsou oporou v informačním vzdělávání.“
„V informační džungli by člověk neměl být sám.“
4. Jen nepřijímat, ale i tvořit
Kreativita. Další oblast, kde knihovny pomáhají. „Můžete se tu realizovat tvůrčím způsobem, mnoho poboček větších knihoven pořádá třeba kurzy práce s videem, robotiky a programování. Časté jsou lekce tvůrčího psaní, oblíbené jsou třeba kroužky Minecraftu. Senioři se učí editovat hesla na Wikipedii. Knihovny vám rovněž dají prostor. Obrazný i fyzický. „V některých knihovnách dokonce najdete místnosti zcela bez knih. Pořádají se tu kurzy ručních prací, můžete si ohoblovat prkýnko, vyrobit dekoraci, ušít šaty…prostě aktivity, které zde ani nečekáte.“
„Kniha někdy ustoupí do pozadí a uvolní místo lidem i nečekaným aktivitám.“
Klára Smolíková
spisovatelka, scenáristka a lektorka
Absolvovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, studovala estetiku a teorii kultury. Psala do dětských časopisů, podílela se také na několika učebnicích a vytvořila desítky sad pracovních listů. Deset let učila táborské studenty knihkupectví a knihovnictví. Tři roky působila v Husitském muzeu, poté jako vedoucí vzdělávání Národního muzea. Souběžně vedla na Pedagogické fakultě UK seminář o mediální výchově. Spolupracuje se vzdělávacími institucemi napříč republikou, připravuje dětské výstavy, naučné stezky i besedy pro děti i dospělé.
V nakladatelství Pasparta vydala pohádku Čertice Dorka plnou slovních hříček, publikaci Jak se vyznat v knihách (Dubánkovy pracovní listy pro malé čtenáře a pisatele), Vstupte do literárního doupěte (podklad pro dílny psaní). Již brzy vyjde další novinka – knížka Skočte do informační džungle, která dětem ukáže, jak pracovat s informacemi. Zahrnuje hravé pracovní listy, které využijí pedagogové, knihovníci i rodiče, kterým není lhostejné, jak se jejich děti v záplavě informací vyznají. Způsoby přenosu informací zachycuje na modelových situacích.
„Nová média budou přicházet pořád. Nyní se musíme vypořádat s nástupem umělé inteligence. Buď si zachováme zvědavost a kritický odstup, nebo se změnám budeme bránit a uzavřeme se. Ve svých publikacích dělám vše pro to, abychom si osvojili spíš ten první přístup a změn se chopili pozitivně.“
Stáhněte si vzorové listy z nové publikace.
