Všichni před koncem roku bilancují, ale já mám pocit, že tentokrát ještě nejsem v cíli a že finální rovinka končí až kdesi hluboko v lednových dnech. Zkrátka bych potřebovala tenhle rok o měsíc přifouknout. Přesto už se těším, až vstoupíme do roku 2022 a v něm najdeme novou rovnováhu. Uplynulý rok jsem se snažila vyvážit rok předešlý, doháněla jsem propagaci knih, které vyšly v roce 2020 a tak neměly křty, neohřály se na pultech knihkupectví, ani jsem je nemohla představit naživo čtenářům. Také se snad podařilo zrealizovat téměř všechna zrušená setkání se čtenáři, byť to znamenalo na podzim čtyřikrát či pětkrát týdně vyjet na besedy či semináře. Na jednu stranu mi nahrálo, že v podzimních měsících ani v prosinci navzdory zhoršené covidové situaci už nedocházelo k rušení akcí, na druhou stranu mi pak zoufale chyběl čas na psaní. Přesto se povedlo dotáhnout k vydání tři nové (Devět malých zahradníků, Fantastické psaní a COM.ensky) a dvě staronové publikace (Husité a Řemesla), dostát všem závazkům v časopisech (Mateřídouška, Sluníčko, Tečka a Čtenář), pokračovat v komiksovém projektu Mluvíme v bublinách (VISK), dotáhnout s Tobiášem expozici a první etapu naučné stezky v České Kamenici a odevzdat knížku pro prvňáčka s fantastickými dubánky, která bude příští rok dělat radost všem nově pasovaným čtenářům. Celý rok mi také byl oporou e-shop Knižní žrouti, který nejen umožňuje nakoupit mé knihy s podpisem a věnováním, ale také mi zajišťuje knihy pro živé besedy.
Přeji vám všem, až v novém roce najdete pevnou půdu pod nohama.
