Ústeckému kraji a jeho knihovnám je věnováno dubnové číslo Čtenáře - měsíčníku pro knihovny. Se svou troškou do mlýna jsme přispěli i my s Jiřím. Náš cestopis je jako vždy plný dojmů, které v nás zůstaly po návštěvách knihoven.
Asi největší počet dopravních komplikací jsme zatím zažili při cestách do Ústeckého kraje. Praha nás nechce pustit a uvězní v zácpách, když se snažíme dojet do Kadaně. Auto nám umřelo mezi jablečnými sady cestou do Postoloprt. Naposledy nedopadl výjezd do čtenářského klubu v Litvínově. Pokud mají silnice svou vlastní hlavu, jaké síly číhají ve městech, do kterých míříme? Neprozkoumali jsme vše, ale třeba již s jistotou víme, že nedaleko děčínské knihovny krouží strážníci, aby neznalé přespolní vytrestali pokutou za parkování. Knihovníci však střeží své majáky a temnotu prozáří jasným světlem, podle kterého je najdou čtenáři i spisovatelé.
Knihovna s ocelovým schodištěm
Nejseverněji nás zatím pozvání z knihovny zavedlo do Varnsdorfu. Klára se sem rozjela s jistými obavami, neboť navigace tvrdila, že nejlepší cesta do Šluknovského výběžku vede přes Polsko. Kupodivu to tvrdily i místní usměvavé knihovnice.
Nakonec po polských silnicích dojela před říjnovým slunce zalitou teple žlutou třípodlažní budovu, před kterou se na děti těší prolézačky. Budova bývalé průmyslové školy byla na knihovnu a další kulturní prostory přebudována před deseti lety, ale stále svítí novotou. Nejvíce se leskne samostatné točivé ocelové schodiště na fasádě a Klára nebyla první ani poslední, kdo zalitoval, že nevede do knihovny ani k odpalovací raketové rampě. Rozhodně toto nouzové požární schodiště podněcuje fantazii. Už se těšíme, až do světlé a vzdušné knihovny, kde vládne KnihoDuo Hanka a Vlaďka, zavítáme na podzim ve dvou a pořádně prozkoumáme nejen knihovnu, ale i její okolí.
Knihovna z knih postavená
Když jsme připravovali večerníček Vynálezce Alva a hledali pro režiséra a výtvarníka Luďka Bártu předobraz knihovny, kterou malý vynálezce se svým stavbometem postavil, posílali jsme mu fotky kansaské knihovny. O to větší bylo naše překvapení, když jsme dorazili ke knihovně děčínské. Rozvlněnou betonovou stavbu zdobí barevné pruhy připomínající knižní hřbety v regálech. Stavbu jsme prozkoumali podrobněji a došli jsme k závěru, že nad řekou mají Děčínští postavenou archu plnou knih připravenou k vyplutí. Koneckonců kromě lektorování čtenářských workshopů jsme přijeli také kvůli předávání titulu Knihožrouti čerstvým čtenářům v rámci projektu Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka.
S tímto skvělým projektem, který všude propagujeme, jsme se poprvé potkali ve staňkovické knihovně. Činorodá knihovnice Sylva Jahelková tehdy pozvala Kláru, aby pro prvňáky uspořádala hravou dílnu s vynálezcem Alvou a potom pasovala prvňáčky na čtenáře. Protože knihovna bezprostředně sousedí s městským úřadem, k důstojné atmosféře zdejších setkání se čtenáři přispívají i městské prapory a státní znak v zasedací místnosti.
Květy z knihovnické zahrádky
I v roudnické knihovně pojmenované po Ervínovi Špindlerovi se snaží podchytit rozvíjející čtenářství a neopomenout zalít nadšením ani jednu rozčepýřenou hlavu zvídavých prvňáků. Třeba z nich vyrostou básnící jako ze Špindlera, který publikoval pod jménem Jaroslav Květenský a po kterém je knihovna pojmenovaná.
Koneckonců nedaleká litoměřické knihovna nese jméno Karla Hynka Máchy. Snad v duchu zahradnické tradice nás knihovnice Zora Čuchalová požádala o program o starých řemeslech vycházející z Klářiných knih Řemesla a Jak se staví město. V knihovně totiž připravili etapovou soutěž nazvanou Cestujeme časem pro celé rodiny, kterou provázely různé úkoly a tvůrčí workshopy. Každá rodina si dokonce vybrala dobu, ve které by chtěla žít. Znělo to přímo pohádkově. Přesto jsme trnuli, jakou bude mít sobotní setkání účast. Zbytečně. Přišly skvělé rodiny a do aktivit se s chutí zapojovali i tatínkové.
Detektivové na zámku
Na volnočasový formát, kvůli kterému přijde veřejnost do knihovny dobrovolně a ve svém volném čase, neexistuje snadný recept. Co se daří uvařit v jedné knihovně, může se snadno připálit ve druhé. Paní Vlasta Součková z knihovny v trmickém zámku umí na celodenní sobotní akci přilákat rodiny třeba i díky tomu, že do programu zařazuje nejen knižní dílny, ale také dětská pěvecká vystoupení. A leckterý dospělý, vylákaný do knihovny pod záminkou, že uvidí svou ratolest na pódiu, ocení, že je zde možné posedět v malé kavárně a dopřát si občerstvení. Vždyť na zámku sídlí také muzeum vláčků.
To, že na správný zámek patří nějaký ten zločin a s ním detektivní pátrání, se jen potvrdilo na velkém setkání malých detektivů. Den pro dětskou knihu jsme obohatili školou vynálezců a detektivním workshopem. Malí čtenáři se dozvěděli všechny detektivní fígle, které používají Artur a Bára v příbězích Tajné dvojky. A tyto schopnosti pak jaksepatří použili pro vyhledávání zakódovaných slov anebo rovnou při kreslení ve dvojicích, kde jeden čtenář byl policista a druhý svědek, a oba dávali dohromady tvář podezřelého promítnutou na plátně. Výsledky byly skvělé, takže Trmice se nemusí bát žádné vlny zločinnosti. Detektivní podhoubí jsme povzbudili k růstu a pátrání po záhadách.
Komiks také na zámku, ale tentokrát na nádvoří
Do programů pro chomutovskou knihovnu se – alespoň nám to tak připadalo – energicky zakousla Lucka Hlivková. Hledá pro veřejnost neotřelé formáty, které by zaujaly mládež. Akce, kterou se knihovna loučila s letními prázdninami a které jsme se zúčastnili, nesla název Comics break. Na pódiu na nádvoří jezuitské koleje, kde knihovna sídlí, vítal moderátor rapery, hip hopery, tanečníky break dance i komiksové kreslíře.
My jsme vyrazili v silné komiksové sestavě, tedy Klára a Jirka jako scenáristé – a s sebou jsme přivezli mnohokrát oceněného komiksového tvůrce, výtvarníka a také scenáristu Petra Kopla. Jeho stůl byl obklopený dospělejšími zájemci o jeho speciální komiksový workshop, nu a u nás se střídala děcka školou povinná, aby si své komiksy stvořila už na základě předkreslených obrázků, rámečků, prázdných bublin či nedokončených stripů. Malí i velcí výtvarníci byli spokojení a také byli rádi, když mohli v rapovém dunění vůbec zaslechnout naše či Petrovy komiksové návrhy a rady. Akce to však byla živá a dynamická a ani nikdo neohluchl (soudě podle loučení na konci akce, kdy se všichni evidentně slyšeli, nebo to alespoň velmi dobře předstírali).
Komiksy ve vile našeho nejslavnějšího cirkusáka
Jirkovská knihovna sídlí v krásném parku, do něhož vcházíte branou s litinovými sochami lva a lvice. A už tušíte, že to nebude jen tak nějaký park. A jen tak nějaká vila, která se tyčí mezi stromy uprostřed zeleně. Tato vila se jmenuje po zakladateli stejnojmenného cirkusu – Karlu Kludském. Sídlilo zde ústředí cirkusu a v jeho okolí i zimoviště. Když stoupáte knihovnou do prostorného podkroví, míjíte obrazy z historie rodiny Kludských, dobové plakáty i fotografie. Nyní tu však nešéfuje cirkusový principál, ale ředitelka knihovny paní Bečvářová. A šéfuje dobře, nutno podotknout. Organizuje spoustu akcí. Mezi nimi nechybějí ani pořady o dnes tolik oblíbeném fenoménu, který ční v nadpisu tohoto odstavce.
Nu, a kde je komiks, tam je i Jiří. Může tedy zodpovědně prohlásit, že rozebírat historii komiksů a příběhy plné fantazie před historickými cirkusovými plakáty a fotografiemi z dávných představení má svůj nepopiratelný půvab. A ocenily to i přítomné třídy sedmáků a osmáků. Prostě Kludský a komiks jdou dohromady!
Veliká knihovna na velikém náměstí
Bílina je pěkné město a má hezká náměstí. Jedno z nich se jmenuje Mírové a u něj stojí velká žlutá budova. Kromě jiného zde kdysi sídlil i okresní národní výbor, devítiletá škola a od roku 1997 tu je centrální knihovna. Kromě knihovny najdeme v té samé budově i základní uměleckou školu. A mezi námi, existuje snad lepší kulturní symbióza než právě tato kombinace?
Týden knihoven je jako všude i v Bílině hektický, a tak se do Bíliny dostal i Jiří s jeho živým pořadem o historii komiksů a s ním spojeným komiksovým workshopem. Usměvavá vedoucí knihovny paní Svobodová společně s akční knihovnicí paní Hubáčkovou zorganizovaly tři programy pro takřka sto dětí druhého stupně základní školy, a tak až do brzkého odpoledne zněly z oken centrální knihovny nadšené výkřiky nových komiksových scenáristů a výtvarníků. V Bílině tak může časem klidně vzniknout pobočka Marvelu, a to díky zdejším knihovnicím.
