V lednovém Čtenáři, měsíčníku pro knihovny, otiskli poslední díl mého seriálu námětů na knihovnické workshopy. Dojídáme v něm vánoční cukroví, tedy nápady, které se nevešly. Proto v článku najdete třeba tipy na propagační předměty a akce či ohlédnutí za soutěží "Jak vypadá knihožrout?" Ne náhodou se k ní vracím ve zpracování letošní knížky pro prvňáčka, kterou jsem nazvala Knihožrouti.
Klářina kuchařka aneb deset receptů na workshopy v knihovně
Knižní cukroví
Smysluplnost čtenářství je doložena odbornou literaturou, zkoumána a přetřásána je zejména schopnost kriticky nakládat s textem. Kdo čte, více se dozví, efektivněji nové poznatky vyhodnotí a použije. Jenže čtení je také vášeň, posedlost a závislost. Emoční virus, který kolem sebeknihy šíří, je nakažlivý, a čtenář od čtenáře může ledacos chytit. Jak pracovat ve workshopech s emocemi? Jak potěšit srdce knihomola?
Závislost na jídle se projeví záhy v přibývajících kilogramech živé váhy. Závislost na knihách se ohlašuje rafinovaněji. Knihomol s sebou neustále nosí knihu, čte pod lavicí během hodin a na lavici o přestávkách. Nos má zanořený mezi stránkami při cestách veřejnou dopravou a nevadí mu, že přejede. Často má kruhy pod očima z nevyspání, jak chtěl „jen dočíst kapitolu“ a vlastně ani on sám nevěděl, že tím byla myšlena kapitola poslední.
Ve spárech popsaných stránek
Někdy by bylo dokonce vhodnější srovnání s uvíznutím ve spárech alkoholu. Vášnivý čtenář zažívá doslova kocovinu, když dočte dobrou knihu. Chlubí se svou sečtělostí a dožaduje se na autorech či u nakladatelů dalších dílů dlouhých ság. V knihkupectví je schopen roztočit kapesné či výplatu a jedinou záchrannou sítí jsou pro něj knihovny.
Takový oddaný čtenář si o knihách vede deník či blog na internetu, neobtěžuje ho o knihách diskutovat a knihy hodnotit. Jako malý si tajně četl při rodinných sešlostech, vlastnil kvalitní baterku pro čtení pod peřinou a čelil lamentování rodičů, že si čtením zničí oči. Snil nejprve o tom, že se stane literárním hrdinou, o kterém četl, pak spisovatelem, nebo aspoň nastoupí na nějaké místo, které mu umožní pravidelný přísun nových knih.
Závislý knihovník navádí ostatní
Teď se asi mnozí knihovníci v popisu poznali, a to není na škodu. Sdílení společné vášně je silná motivace pro společné akce. Dříve se na takové knihožrouty pohlíželo skrz prsty. Dnes pláčeme nad těmi, kdo neokusili omamný pocit, který čtenář zažívá, když se zakousne do příběhu. Pokoušíme je a lákáme: Pojď to zkusit. Nebuď srab! Uvidíš, že je to jízda. Dokonce je i nepřesvědčivě ujišťujeme: Neboj, čtení nepropadneš. Já to mám taky pevně pod kontrolou!
Upečme si vlastní merchandising
I povedené kampaně na podporu čtenářství či reklamy nakladatelů nemíří příliš na náš rozum, ale na naše pocity. Na rozum zákazníků příliš nespoléhá ani knižní merchandising, který prodej podporuje lákavým vystavením knih v obchodě, ručně psanými vzkazy, proč si knihu přečíst, nebo záložkami či jinými drobnými bonusy.
Mně osobně v tomto ohledu otevřela oči před několika lety Rachel Van Riel, ředitelka Opening the Book, za kterou jsme se vypravili do Birminghamu se studenty knihovnictví před šesti lety. Tato společnost se zaměřuje na poradenství knihovnám. Dosud nevyrostli z bláznivých nápadů, kterými na začátku 90. let přesvědčovali knihovníky, že musí ke čtenářům přistupovat hravě a respektovat, že čtení je posedlost. Jen je přetavili do knihovnických workshopů a konkrétních rad, jak knihy čtenářům nabízet, jak organizovat prostor v knihovně či jaký nábytek do knihoven vybírat.
Předškoláci a oťukávání lásky ke knihám
— Povídejme si s dětmi o jejich oblíbené knize, kterou vlastní, i o jejich domácí knihovničce.
— Vyzvěme děti, ať nakreslí obrázek, na kterém jsou se svou oblíbenou knihou.
— Společně vyrábějme záložky nebo ex libris do vlastních knížek. Inspirací nám může být stránkahttp://www.myhomelibrary.org/, kde jsou skvělé knižní štítky v tiskové kvalitě od současných ilustrátorů, určené pro nekomerční využití.
— Sdělujme si navzájem, jak se cítíme, když nám někdo čte nebo když si knížku prohlížíme.
— Povídejme si, podle čeho si knihu děti vybírají, a všímejme si i takových hledisek jako: jaká je kniha na dotyk, jaká kniha je správně těžká, jaké ilustrace se dětem líbí apod.
— Nechte děti beze slov předvádět, jaká to bude změna, až budou čtenáři a budou si moci v knihách číst. Pantomimicky napodobujme chování a výrazy čtenářů při čtení.
Mladší školáci a tříbení čtenářských chutí
— Udělejme si v knihovně pohodu, nebojme se během čtenářského workshopu pít čaj nebo malinko mlsat.
— Zařazujme dílny čtení, při kterých si děti mají dvacet minut nerušeně číst knížku podle vlastního výběru a před kterými a po kterých si o knihách povídáme. Nejprve třeba o tom, co od knihy čekáme, čím nás zaujala a na co se při čtení zaměříme. Po samotném čtení si navzájem sdělujme, kde se děj naší knihy odehrává, kdo je hlavní postava, zda je příběh smyšlený, či napsaný podle skutečnosti apod.
— Navrhněme, ať holky a kluci vkládají do knih papírky, na které napíší vzkazy dalším čtenářům, ve kterých knihu doporučí, navnadí další zájemce nějakou zajímavostí nebo osobním postřehem.
— Povídejme si o tom, co pro nás čtení znamená a jak se při čtení cítíme.
— Pomalujme si hrneček ke čtení akrylovými barvami na keramiku a sklo. Vymýšlejme si čtenářské nápisy a rady: UPIJ ZE MĚ, NEŽ OTOČÍŠ STRÁNKU nebo ČAS NA ČAJ A KNIHU apod.
— Udělejme si fotku s oblíbenou knihou. Zpestřit ji můžeme komiksovou bublinou s nějakou příhodnou promluvou:S MIMOZEMŠŤANY SE DOMLUVÍM u sci-fi titulu apod.
— Pořiďme si do knihovny plackovač a vyrábějme čtení propagující placky na klopy a na batohy.
STARŠÍ školáci a přihlášení se ke čtenářství
— Navrhujme nápisy na čtenářská trička a tašky, které budou sloužit k nošení knih. Pokud je to možné, v tvůrčí dílně je i zrealizujme.
— Vyzvěme čtenáře, ať napíšou po přečtení knihy dopis hlavní postavě nebo spisovateli, který knihu napsal.
— Vyprávějme si, jak sami sebe jako čtenáře vidíme. Jsme při čtení jiní? Lepší? Vidíme se v klidu ve svém oblíbeném čtecím křesle, nebo společně s hrdiny knihy v akci?
— Povídejme si, jaké uspořádání knihovny by se starším školákům líbilo nebo jak si představují ideální čtenářský koutek.
— Vypisujme si z knih zajímavé věty a citáty si umísťujme třeba na nástěnku.
Čtenářské vášni propadlí středoškoláci a dospělí čtenáři
— Všímejme si společně, jak knihy lákavě fotí nakladatelé a knižní distributoři – s dobrotami, hrnkem kávy či čaje, u okna do zahrady, na lavičce parku atd. Uspořádejme si fotografický workshop či soutěž, ve kterých vyzveme čtenáře, ať najdou či vytvoří lákavé zátiší pro svou oblíbenou knihu a vyfotí ho.
— Seznamme se s českými i zahraničními kampaněmi na podporu čtenářství a navrhujme slogany a plakáty šité na míru právě naší knihovně a čtenářům.
— Uspořádejme anketu mezi osobnostmi našeho regionu, kterou si mohou vzít na starosti středoškoláci, a zaměřme se na to, co pro respondenty čtení znamená. Informujme o výsledcích a nejzajímavějších postřezích média nebo je umísťujme do knihovny či na její web.
Knihovníci se většinou rekrutují z řad horlivých čtenářů, přestože při samotné práci v knihovně čas na čtení nezbývá. Situaci jim usnadňuje pořádání knihovnických workshopů, při kterých hraje prim láska ke knihám a náruživé čtenářství. Taková záliba má potenciál přitáhnout i další, zatím váhající zájemce. Jen je třeba najít cesty, kterými svou náklonnost ke knihám pojmenujeme, zpracujeme a dáme ji najevo i pro ostatní.
Foto archiv autorky
