Pohostinné knihovny na jihu Moravy

Červnový Čtenář - měsíčník pro knihovny je k mání a s ním spousta článků o jihomoravských knihovnách včetně našeho Knihovnického cestopisu.

Asi nejpohostinnější knihovnice najdete na jihu Moravy – nabídnou vám vlastní střechu nad hlavou, rozdělí se o večeři a ještě namažou chleba k snídani. Dalším krajovým specifikem je dosah až do těch nejmenších knihoven. Jinde si nás většinou zvou velké knihovny na metodické semináře, střední knihovny na besedy se čtenáři, ale ty nejmenší zůstávají stranou. V Jihomoravském kraji není žádná obecní knihovna tak malá, aby si nezasloužila zájem a profesionální podporu.

Pro nás je symbolem péče o malé knihovny skvělá Helena Jalová, vedoucí úseku okresní metodiky regionu Blansko. Díky ní jsme křížem krážem projezdili obce rozeseté v blízkosti Moravského krasu. Ceduli upozorňující na propast Macochu jsme minuli tolikrát, až jsme se při poslední návštěvě zařekli, že bez návštěvy Punkevních jeskyní z regionu tentokrát neodjedeme. Povedlo se a my jsme sestoupili do hlubin a dál do nitra Moravy.

Na místní zajímavosti totiž málokdy zbývá čas a energie, spíše si jen vrýváme do paměti, kam bychom se někdy rádi v klidu podívali. Ale nežehráme a nevoláme po dnech odpočinku. Naopak jsme nadšení z plného programu. Paní Jalová totiž umně sestaví harmonogram takovým způsobem, že ve třech dnech a dvou autech navštívíme třeba patnáct knihoven. Dopoledne s programy pro děti, odpoledne pro knihovníky a učitele a večer pro dospělé.

Dejte na rady knihovníků

Nechceme tím říci, že knihovníci z malých knihoven nejsou aktivní a tvořiví. Trochu metodické podpory však ocení třeba i v Knihovně městysu Křtiny, která se stala Knihovnou roku 2017. Z útulné venkovské knihovny jen pár kroků vzdálené od monumentálního barokního kostela Panny Marie dnes sami rozdávají rady ostatním malým knihovnám. Věříme, že účastníkům zářijového setkání Co venkovské knihovny umějí a mohou, které se bude konat ve Křtinách, zůstane v paměti milá atmosféra, čisté barevné řešení interiéru a především „polštářové patro“, kam si děti mohou zalézt s knížkou.

Do přestaveb knihoven i vybudování nových prostor obce s pomocí různých dotačních titulů investují velké peníze, ale často se při takové nákladné akci zapomene na to nejdůležitější – přizvat k plánování knihovníky. Je k pláči, když navštívíme novotou vonící knihovnu a knihovnice nám trpce líčí, že na pohled to možná vypadá dobře, jenže regály jsou příliš vysoké a všechny mají stejnou výšku, přednáškový sál má nevyhovující kapacitu a těžké stoly, které nelze přesunout bez rizika hexenšusu. A knihovnice nemá od výpůjčního stolu rozhled po knihách ani čtenářích.

Řemesla a kouzelní senioři

Knihovna Černá Hora je další naší milou zastávkou v okrese Blansko. Tentokrát není dominantou obce poutní kostel, ale vyhlášený pivovar. Patro v knihovně působí bytelně, jenže Jiří a váha jeho sdělení spolu se dvěma třídami osmáků jsou bezesporu zátěžovou zkouškou.

Nedalekou Městskou knihovnu Rájec-Jestřebí kdysi navštívila Klára zcela nepřipravená a bez znalosti souvislostí, aby dětem představila knihu Řemesla. Jenže třeťáci na všechny její záludné otázky znali odpovědi, a ještě jí s úsměvem vysvětlili, že ve zdejším kraji se neckám říká troky a truhlářům stolaři. Teprve tehdy milá knihovnice Pavla Šamonilová prozradila, že s knihou celý rok pracují v rámci projektu Za tajemstvím starých řemesel. Při příštích návštěvách již věděla, že laťku náročnosti programu je třeba zvednout výš. Nepřekvapí, že tato knihovna se v regionu jako první zapojila do projektu Celé Česko čte dětem a dětem na střídačku dochází předčítat pohádky osm babiček a dědečků!

Neprofesionální neznamená bez znalosti věci

To, že to s vytvářením společenství kolem knih myslí místní (i ty neprofesionální) knihovny vážně, dokládá řada maličkostí, ve kterých je ukryt celý příběh. Třeba šarmantní postarší dáma a knihovnice Olga Odehnalová z Obecní knihovny Bořitov knihy, které dostanou prvňáčci při pasování na čtenáře, kupuje ze svého.

Obecní knihovna Ostrov u Macochy zase uspořádala setkání s knihožrouty, které si děti zamilovaly z knížky pro prvňáčka, pro jistotu v kině, aby se všichni vešli.

Když jdete do vršku k nově vystavěné budově, kde sídlí Obecní knihovna Újezd u Černé Hory, je to, jako byste šlapali ke kostelíčku. V bílých světlých prostorách se k našemu úžasu v odpoledních hodinách sešla na povídání o knihách půlka vesnice!

Brány vědění ve tvaru srdce

Do Předklášteří u Tišnova, které láká na nádherný portál kostela v Cisterciáckém opatství Porta coeli, nás nejprve oba zavedlo pozvání základní školy. Jenže tehdy pršelo tak mocně, že jsme si exkurzi rozmysleli. Klára si Bránu nebes pozorně prohlédla až při návštěvě nedaleké Městské knihovny Tišnov, kde měla programy v rámci projektu Kniha mého srdce. Po besedách si s knihovnicí Marií Šikolovou sedly do otevřeného prostoru dětského oddělení a pozorovaly cvrkot. Království čtenářů stráží obrovský papírový hrad, který speciálně pro knihovnu vyrobil malíř Libor Balák (viz 2. s. obálky). Malí caparti hráli na pódiu deskové hry, četli komiksy a časopisy. O kousek dál se na křesílkách rozvalovali odrostlejší holky a kluci. Při druhé návštěvě se zase vedoucí knihovny Dagmar Kopřivová svěřila, že se rozrůstá skupina milovníků mluveného slova a s ní i počet audioknih, které do knihovny pořizují.

Vzpomněli jsme si na naši dávnou výpravu do Městské knihovny Hodonín, kde Jiří představoval středoškolákům z odborných škol audioknihy. Přes jisté obavy, jak bude publikum reagovat, dopadl program nad očekávání dobře. Když se totiž mluvené slovo propojí s fantastickými žánry, hned je to jiná káva.

Ani v Městské knihovně Břeclav se nebojí nových výzev. Když se Klára dozvěděla, kolik dětí se zúčastní besed o Husovi, šla slabostí do kolen a ještě poprosila Jiřího, aby jel s ní. Každý přednášející ví, že skupina nad třicet dětí představuje pro hlasivky nepříjemnou zátěž. Naštěstí ji knihovníci vybavili mikrofonem, takže se dostala na stejnou hlasitost jako Jiří bez mikrofonu. Břeclavští knihovníci si pak v návaznosti na besedu vypůjčili k vystavení komiksy z knihy Husův dům a velmi pěkně spojení historie a hravého komiksového média představili čtenářům i veřejnosti.

Bitvy všedního dne

Při cestách po jihomoravských knihovnách se občas pohybujeme nedaleko Slavkova, kde se odehrála slavná bitva tří císařů. Jiří lokaci využil už ve své knize Není krve bez ohně a vždy na ni v těchto místech vzpomíná. Tak jsme nakonec fascinaci touto historickou událostí přenesli i do naší dětské detektivky Zbloudilá střela.

Svou bitvu vybojovala také Městská knihovna Kyjov, když loni získala ocenění Komunitní knihovna Jihomoravského kraje. Určitě jí nahrává, že paní ředitelka Michaela Moudrá je moudrá nejen podle jména. Klára se zde popasovala s živou malotřídkou, Jiří s téměř osmnáctiletými středoškoláky. Obě bitvy dopadly dobře a my jsme mohli pokračovat do Městské knihovny ve Veselí nad Moravou za paní knihovnicí Vladimírou Žajdlíkovou.

Když o tom tak přemýšlíme a vzpomínáme na naše spanilé cesty po Jihomoravském kraji, vytane nám na mysli Obecní knihovna Moravský Písek. Za čtenáři jsme se sem vydali díky Miluši Němcové. Jen Kláře dlouho vrtalo hlavou, jak je možné, že nejedeme na jih Čech. Neplést si Hořice a Hořovice, Trutnov a Turnov nebo Písky, to jsou zase naše výzvy.

Setkávání s knihovníky

FNetvrdíme, že čtenáři jsou po celé republice stejní, to jistě ne. Knihovníci se však liší určitě. Rostou, pokud cítí podporu zřizovatele, kvetou, když jejich snažení padá na úrodnou půdu, opuštěni chřadnou. Proto se vzájemně podporují, předávají si rady i postřehy, inspirují se. Semináře pro knihovníky si užíváme, protože na nich vládne vždy velmi vstřícná atmosféra. Lenka Šefferová z regionálního oddělení pro Brno venkov se o Kláru skvěle postarala a i žehličku na putováním uválené šaty zapůjčila. Takže do kuřimského Klubu Kotelna, kde program probíhal, nakráčela jako ze škatulky.

Dnešní cestování zakončíme v Knihovně Jiřího Mahena v Brně. Díky šikovnému Centru dětského čtenářství jsou to přirozeně zdejší metodici, kteří ostatním radí. Proto si vážíme, pokud sem zavítáme nejen v roli autorů, ale i přednášejících. Ostatně s Pavlínou Lišovskou z Mahenovy knihovny jsme často kolegyně na různých konferencích a je příjemné zjistit, že si v náhledech na čtenářství, čtenářskou gramotnost či aktivizující roli knihoven neprotiřečíme, naopak se doplňujeme. Proto byla pro mě symbolickou spolupráce na scénáři komiksu věnovanému této knihovně, který najdete v novinkové knize Pozor, v knihovně je kocour! Psala jsem ji jako poctu našim knihovnám a doklad pro dětské čtenáře, jakou úžasnou historii naše knihovnictví má. Když jezdíte po republice a potkáváte knihovny v každé malé obci, uvědomíte si, v jak skvělé zemi čtenářů žijeme.

Knihovna Jiřího Mahena nezapomíná ani na fanoušky sci-fi a fantasy literatury. V rámci programu MAHENIKS sem zajel i Jiří, který pro účastníky této dvoudenní akce (22. 6.–23. 6. 2018) uspořádal přednášku spojenou s besedou Průlet fantastickými světy. Šlo nejen o vyprávění o jeho způsobu tvorby knih, o založení sci-fi/fantasy série Agent JFK nebo o vzniku audiostudia Walker & Volf, zaměřeného na původní českou tvorbu ve zmíněných žánrech, ale podal i celkem dost obsáhlý pohled na celou éru českého fandomu a spisovatelů od raných osmdesátých let po současnost. Děkovné maily za tento pořad mu chodily ještě pár dnů po skončení MAHENIKSu. Vojtěch Bílek, knihovník, který si vzal na starost celou tuto víkendovou akci, si zaslouží poděkování od všech přítomných nadšených diváků. Takže i my děkujeme.

Foto: archiv autorů