Do knihovnického měsíčníku Čtenář jsem už na rubrice o audioknihách spolupracovala. Tentokrát se však v tandemu s Lukášem Vavrečkou zaměříme na tipy, co do knihoven na CD nosičích z bohaté audioknižní nabídky vybrat. A začínáme detektivním žánrem.
K výstavnictví a muzeím mám blízko, stejně jako ke knihám a knihovnám. Hledám tedy způsoby, jak cesty příběhů a obrazů propojovat. A někdy ani moc hledat nemusím, nápad přijde sám zvenčí a dělá pak radost všem zúčastněným. Jako je tomu v případě výstavních souborů putujících zdarma po knihovnách. O nich jsem napsala článek do letního čísla knihovnického časopisu Čtenář.
Denně sledujeme v televizních zprávách grafy o počtu nakažených a snažíme se vyčíst z výrazů moderátorů, kdy už bude líp. V novinách očima nejprve přelétneme fotky, zboží vybíráme v e-shopech podle obrazové prezentace. Přesto tvrdošíjně preferujeme čtenářskou gramotnost před vizuální, knihy vyzdvihujeme a obrazové vyprávění zatracujeme. Jak se ke komunikaci pomocí obrazů stavěl Jan Amos Komenský, jehož tříleté Národní oslavy by nyní měly vrcholit, ale vlivem nepříznivé pandemické situace spíše skomírají, o tom pojednává následující text.
Čtvrtý díl miniseriálu Putování ve šlépějích Jana Amose Komenského se věnuje změně v chápání času, který se v Evropě v 17. století odehrál. Proč věžní hodiny většinou zdobí radniční věže a proč se najednou čas začal měřit penězi? Více se dočtete v článku, který připravuji ve spolupráci s Richardem F. Vlasákem, otiskuje knihovnický časopis Čtenář.
Třetí díl miniseriálu Putování ve šlépějích Jana Amose Komenského se věnuje propojené Evropě 17. století. Jak a kdo tehdy cestoval? Kterými jazyky se poutníci dorozumívali? Proč o kontakty s cizinou tehdy lidé usilovali? Zamyšlení, která připravuji ve spolupráci s Richardem F. Vlasákem, otiskuje knihovnický časopis Čtenář.
Miniseriál pro knihovnický časopis Čtenář jsem nazvala Putování ve šlépějích Jana Amose Komenského. Zamyšlení, která připravuji ve spolupráci s Richardem F. Vlasákem, by měla inspirovat knihovníky při vymýšlení programů věnovaných 350. výročí Komenského úmrtí. Možná se letos mnohé nestihne, proto první útěchou může být vědomí, že oslavy jsou tříleté, a tak příležitost připomenout si Komenského bude až do roku 2022, na který připadá 430. výročí narození. V tomto díle se věnujeme nápravě škol.
Vlastně jsem si myslela, že nápad na nový seriál pro knihovnický časopis Čtenář ani nepřijde. V době, kdy byly knihovny i školy uzavřené a život ochromen kvůli koronavirovým opatřením, jsem však sama našla útěchu v přemítání nad Komenským. Výstava Komenský v komiksu byla sice dočasně uzavřená, ale já pracovala na rukopisu doprovodné knihy pro děti V článcích pro dospělé bych ráda vypíchla momenty, které mohou posloužit knihovníkům jako inspirace. První díl nazvaný Neklidný svět nemocí, válek a chudoby vychází v horkém létě a je vhodný k vodě a ledové kávě.
Poslední díl cestopisu uveřejňovaném v časopisu Čtenář se věnuje knihovnám Pardubického kraje. V rubrice jsme s Jiřím zúročili postřehy z několika let, kdy navštěvujeme knihovny po celé republice. Je ironií osudu, že po odeslání posledního příspěvku do redakce se knihovny uzavřely. Doufejme, že to není na dlouho.
Časopis Čtenář ukrajuje měsíc po měsíci kraj za krajem. Ve třináctém připomínání stého výročí vydání prvního knihovního zákona v Československu se dostalo na knihovny Karlovarského kraje. Věnuje se jim i náš přísvěvek v rámci seriálu Knihovnický cestopis aneb Walkerovi na cestách po knihovnách. V únorovém čísle nalistujte na text nazvaný Ostrov z knih omývaný termální vodou.
Lednový časopis Čtenář se zaměřuje na knihovny Královohradeckého kraje. Tématu se drží i náš seriál Knihovnický cestopis aneb Walkerovi na cestách po knihovnách. Nazvali jsme ho Když o zážitky není nouze.
Kontaktujte mě na klara.smolikova@tiscali.cz.