Už jste četli červnové vydání časopisu Čtenář? Věnuje se ukrajinské literatuře a najdete v něm další díl našeho Audioknižního průvodce. Nazvali jsme ho Napětí a hrůza rozechvívající ušní bubínky, takže celkem logicky se tentokrát o text víc zasloužil spoluautor Lukáš Vavrečka.
V květnovém vydání časopisu Čtenář najdete nejen další díl našeho Audioknižního průvodce (tentokrát o humoru), ale i článek představující výsledky Velkého audioknižního průzkumu od Petry Schultze.
Už čtvrtého pokračování se dočkal Audioknižní průvodce, který připravuji do knihovnickém měsíčníku Čtenář s Lukášem Vavrečkou. Tentokrát se věnuje poslechu pro děti. Ačkoli sama audioknihy pro děti kvůli profesní solidaritě často nerecenzuji, samozřejmě je pozorně sleduji, a to nejen v roli porotce Audioknihy roku. Co jsme o mluveném slovu pro děti zjistili a za užitečné pro knihovníky vyhodnotili, najdete v právě publikovaném článku. Ve větších souvislostech se o potenciálu poslechu audioknih pro rozvoj čtenářství rozepisujeme v naší společné knize "Nečtu! Poslouchám", která vyjde počátkem léta v nakladatelství Universum.
Třetí díl Audioknižního průvodce, který připravujeme s Lukášem Vavrečkou, se zaměřuje na souvislosti filmových adaptací a audioknižních interpretací. Pro měsíčník Čtenář vybíráme tituly, které jsou dostupné na pevných nosičích a jsou tedy vhodné do knihoven.
V knihovnickém měsíčníku Čtenář vychází druhý díl Audioknižního průvodce, který připravujeme s Lukášem Vavrečkou. Asi nepřekvapí, že po detektivkách jsme se zaměřili na poslech fantastiky. Knihovníci se opět mohou těšit na tipy, co do knihoven na CD nosičích z bohaté audioknižní nabídky vybrat.
Do knihovnického měsíčníku Čtenář jsem už na rubrice o audioknihách spolupracovala. Tentokrát se však v tandemu s Lukášem Vavrečkou zaměříme na tipy, co do knihoven na CD nosičích z bohaté audioknižní nabídky vybrat. A začínáme detektivním žánrem.
K výstavnictví a muzeím mám blízko, stejně jako ke knihám a knihovnám. Hledám tedy způsoby, jak cesty příběhů a obrazů propojovat. A někdy ani moc hledat nemusím, nápad přijde sám zvenčí a dělá pak radost všem zúčastněným. Jako je tomu v případě výstavních souborů putujících zdarma po knihovnách. O nich jsem napsala článek do letního čísla knihovnického časopisu Čtenář.
Denně sledujeme v televizních zprávách grafy o počtu nakažených a snažíme se vyčíst z výrazů moderátorů, kdy už bude líp. V novinách očima nejprve přelétneme fotky, zboží vybíráme v e-shopech podle obrazové prezentace. Přesto tvrdošíjně preferujeme čtenářskou gramotnost před vizuální, knihy vyzdvihujeme a obrazové vyprávění zatracujeme. Jak se ke komunikaci pomocí obrazů stavěl Jan Amos Komenský, jehož tříleté Národní oslavy by nyní měly vrcholit, ale vlivem nepříznivé pandemické situace spíše skomírají, o tom pojednává následující text.
Čtvrtý díl miniseriálu Putování ve šlépějích Jana Amose Komenského se věnuje změně v chápání času, který se v Evropě v 17. století odehrál. Proč věžní hodiny většinou zdobí radniční věže a proč se najednou čas začal měřit penězi? Více se dočtete v článku, který připravuji ve spolupráci s Richardem F. Vlasákem, otiskuje knihovnický časopis Čtenář.
Třetí díl miniseriálu Putování ve šlépějích Jana Amose Komenského se věnuje propojené Evropě 17. století. Jak a kdo tehdy cestoval? Kterými jazyky se poutníci dorozumívali? Proč o kontakty s cizinou tehdy lidé usilovali? Zamyšlení, která připravuji ve spolupráci s Richardem F. Vlasákem, otiskuje knihovnický časopis Čtenář.
Kontaktujte mě na klara.smolikova@tiscali.cz.