Jak s fantastikou v knihovně pracovat?

Závěrečný díl rubriky "Fantastický svět Walkerových" jsme s Jiřím W. Procházkou koncipovali jako shrnutí a povzbuzení pro knihovníky.

V šesti částech našeho seriálu jsme představili kořeny žánrů, které do fantastiky řadíme, jejich současné profilování na poli literatury i provázanost s dalšími médii. Subkulturu čtenářů fantastiky považujeme totiž, přes všechno „podivínství“, které ji provází, za cenné podhoubí pro přerod od dětského čtenářství ke čtenářství celoživotnímu. Někdy je pro knihovníky složitější „fanům“ porozumět a vyjít jim vstříc, proto se v závěrečné části soustředíme na konkrétní přínosy, které může otevřenost a vstřícnost vůči fantastickým žánrům mít.

Nic naplat, knihovnice jsou většinou ženy a hlásí se k jiným oblíbeným žánrům než těm fantastickým. Zájemci o knihu, kteří se dožadují titulu z oblasti fantastiky, se navíc vyznačují různými zvláštnostmi. Často bývají introvertní, podivně oblečení a jejich vztah ke knihám bývá vášnivě patologický. Nejmenovaný šéfredaktor vlivného časopisu o fantastice o nich s láskou říká: „Všichni jsou to pacienti.“

Jak fantastiku v knihovně řadit

Podobně jako komiksům nesvědčí, když se v knihovně rozptýlí, s fantastikou je to stejné. Čtenáři hledají, stejně jako v knihkupectví, knihy mezi oblíbenými žánry a podžánry. Někdy mají knihovníci tendenci takové tituly zařazovat mezi dětské knihy. Ale výskyt draků, časostrojů a čarodějů nemusí nutně indikovat cílovou skupinu dětí na prvním stupni základní školy. Naopak, fantastika může být plná brutálních či sexuálních scén, proto by nás kulisy neměly zmást. Ideální je roztřídit publikace do třech věkových skupin: dětskéyoung adult (teens či mládež) a dospělí.

Velkým úskalím při řazení je navíc podle autorů častý výskyt sérií, do kterých přispívá více autorů, a které by proto měly zůstat na polici u sebe. Speciálně u fantasy se setkáváme s komplikovanými názvy a podnázvy, takže dopátrat se spojitosti knih může být obtížnější. Na druhou stranu jsou fanoušci fantastiky velmi aktivní na internetu, takže knihovník zjistí potřebné informace několika kliknutími myši.

Jak fantastiku nakupovat

Samozřejmě existují klasická díla žánrů sci-fi, fantasy a hororu, ale celkově je literární kvas na poli fantastiky novodobou záležitostí. Mnohé knihovny mají knih z těchto tak populárních žánrů jen tolik, že by je člověk spočítal na prstech jedné ruky. Často jde navíc o tituly vydané v osmdesátých letech. Na druhou stranu je možné inspirovat se u knihoven, kde díky zasvěceným knihovníkům je fantastický fond budován dlouhodobě a velkoryse. Kromě již v minulém díle zmiňované dobříšské knihovny je to knihovna ostravská, třinecká či smíchovská pobočka Městské knihovny v Praze.

 

Hlavním vodítkem pro výběr fantastické literatury jsou samozřejmě specializovaná nakladatelství s redaktory, kteří se fantastice dlouhodobě věnují. Jmenujme například Martina Šusta, Ivana Adamoviče, Borise Hokra či Ondřeje Jireše. Se všemi zmíněnými se samozřejmě můžeme setkat na stránkách tištěných periodik (zejména Pevnost a XB-1) nebo na webových portálech zaměřených na fantastiku, kde o připravovaných novinkových titulech informují.

Tradičními osvědčenými nakladatelskými domy pro zahraniční fantastiku jsou bezesporu Argo, Talpress a Albatros. Dále nakladatelství Epocha a Triton, které mají ve svém portfoliu i mnoho českých autorů. Solitérem, který stále hledá a pomáhá k vydání začínajícím českým autorům, je Michael Bronec a jeho nakladatelství Straky na vrbě. Na young adult se v poslední době specializuje Fragment či CoooBoo.

Fantastika jako nový impulz pro knihovnu

Knihovníci si často stěžují na malý zájem teenagerů o knihovnu, horší spolupráci se školami u vyšších ročníků a postupné vytrácení zájmu o knihovnu, její služby a aktivity. Jako by tu knihovny byly jen pro malé čtenáře a seniory. Možná některé opravdu jsou. Jak dítě roste, hledá v knihách odpovědi na jiné otázky, vyžaduje nejen jiné tituly, ale mění se též způsoby, jak je ochotno se o knize bavit a v knihovně trávit čas. Pro knihovníky to znamená výzvu.

Vybudování a opečovávání komunity čtenářů fantastiky kolem knihovny každopádně vyžaduje čas. Nejde jen zkopírovat program osvědčené-ho conu a aplikovat ho s představou, že taková akce přitáhne mnoho nových lidí a potenciálních čtenářů. Takové akce často končí fiaskem.

V první řadě je třeba získat důvěru čtenářů fantastiky a také jim důvěru dát. Najít styčné spolupracovníky, rádce a dobrovolníky a umožnit jim v knihovně realizovat své fantastické sny.

Všichni chtějí napsat román

Jednou ze zvláštností čtenářů fantastiky, které ani my sami občas plně nerozumíme, je obrovská touha čtenářů těchto žánrů stát se tvůrcem a napsat svou vlastní knihu. Dalo by se s nadsázkou říct: co čtenář fantastiky, to spisovatel. Na druhou stranu je vhodné tuto ctižádost fanoušků fantasy či sci-fi přetavit do literárních dílen pořádaných v knihovnách.

Spoluautor tohoto článku vedl literární dílny pro fanoušky fantastiky již počátkem devadesátých let a dodnes průběžně takto podporuje tvůrčí kvas mladých spisovatelů na nejrůznějších conech a setkáních v knihovnách či školách. Oba autoři se také účastní jako porotci literárních soutěží pořádaných knihovnami či školami.

Ať už to nazveme literární dílny, tvůrčí workshopy či dílny psaní, během několika takovýchto akcí si mohou knihovny vytvořit další skupinu sympatizantů. Workshopy mohou být jak jednodenní, tak pravidelně pořádané. Městská knihovna v Praze organizuje tyto série workshopů v měsíčních intervalech již několikátý rok plus víkendové tematické akce. Vedle čistě literárních dílen jsou žádané i komiksové workshopy, což je oblast, která s fantastikou velmi úzce souvisí. Autoři tohoto článku se zúčastnili dvoudenních (víkendových) workshopů organizovaných například Městskou knihovnou Sokolov, a to jak literárních, tak komiksových.

V případě literárních či komiksových workshopů si knihovny buď pořádají tyto dílny samy, či pozvou jednoho lektora, který se průběžně věnuje budoucím autorům a vede je jednotlivými lekcemi podle svého vlastního plánu. Některé knihovny zase zvou na jednotlivé lekce různé autory s tím, že každý předá nejen své zkušenosti s psaním, ale vede kupříkladu jen určitou oblast zpracování textu či komiksu (námět literárního díla, komiksový scénář, prostředí příběhu, literární žánr, tvorba hrdiny, tvorba dialogů apod.).

Populární deskové hry

Mezi fanoušky fantastiky jsou velmi oblíbené deskové a karetní hry s náměty fantasy a sci-fi. Na velkých conech jsou často jen deskovým hrám vymezeny celé učebny či sály plné stolů – a je u nich stále plno. Z praxe opět víme o knihovnách, které aktivně organizují pro své čtenáře setkání s deskovými hrami. To samozřejmě platí i o karetních hrách.

V minulém díle tohoto seriálu jsme se již zmínili o legendární hře Dračí doupě(Čtenář, 2018, č. 7/8, s. 293). Zde bychom jen rádi doplnili, že velmi oblíbenými hrami jsou i ty, které vznikly podle knižních předloh (a filmů). Oblíbená fantasy série Zaklínač polského spisovatele Andrzeje Sapkowského existuje dokonce jako film, TV série, počítačová hra a nakonec i desková hra. Další deskové hry podle knižních sérií jsou (v minulých dílech již zmíněné) Hry o trůny nebo humorná fantasy Zeměplocha.

Výše uvedené hry zde nechceme uvádět jako tip na nákupy. Chceme jen poukázat na úzkou provázanost fantastických fenoménů, které se z knižních předloh dostávají na filmová plátna či obrazovky televizí, ale jsou i adaptovány na hry počítačové, deskové nebo karetní.

Fantastický svět pro fantastické knihovny

Fantastika je svými fanoušky vnímána jako otevřená náruč, ve které mohou snít, číst si, sledovat filmy a seriály, hrát hry, diskutovat s ostatními, převlékat se do kostýmů, stávat se tvůrci svých vlastních příběhů.

Knihovny mohou být útočištěm těchto novodobých snílků, protože v pozadí všech těchto aktivit bývají knihy. Ne všechna fantastická tvorba dosahuje špičkových literárních kvalit (ostatně jako jakákoliv jiná tvorba), ale je fenoménem současné doby a jedním z posledních útočišť čtenářů.