V Příbrami se otevřely dvě nové naučné stezky v lesoparcích Litavka a Vojtěch. Na obou jsem se podílela jako autorka textového obsahu, přesto byla práce na každé z nich úplně jiná.
Lesopark Vojtěch: příběhy v rekultivované krajině
Pro nový lesopark Vojtěch jsem připravovala obsah od začátku. V nedávno rekultivované krajině zatím není mnoho prvků, o které by se vyprávění mohlo opřít. Příbram má však dlouhou hornickou minulost a právě pod zemí se ukrývá podstatná část historie tohoto místa.
Dvě zastavení proto připomínají historii místní úpravny. Průvodci stezkou jsou permoníci, které pro naučné tabule nakreslil ilustrátor Lukáš Fibrich. Pomáhají propojit informace o minulosti místa s prostředím dnešního lesoparku a přiblížit je i dětským návštěvníkům.
Litavka: návrat po osmnácti letech
U lesoparku Litavka jsem se naopak vracela k vlastní práci z minulosti. Základem dvanácti nových zastavení se stal můj původní koncept starý osmnáct let.
Ten během let dostal několik podob. Vznikla podle něj virtuální stezka i fyzické naučné tabule, kolem kterých na odrážedlech, koloběžkách a kolech prosvištěla celá jedna generace dětí.
Po letech jsem tak měla neobvyklou příležitost znovu otevřít vlastní texty, podívat se na ně dnešníma očima a upravit je pro novou podobu stezky. Dvanáct zastavení seznamuje návštěvníky s okolní přírodou i historií místa.
Naučné tabule jsou zvláštní autorský formát. Text musí fungovat jinak než v knize nebo časopise. Čtenář k němu nepřichází proto, aby si sedl a četl od první věty do poslední. Možná vede dítě za ruku, jede na kole, venčí psa nebo se jen na chvíli zastaví cestou. Text a obraz proto musí zaujmout na místě a zároveň nezastínit to nejdůležitější, co je kolem.
Jsou to svého druhu knihy otevřené přímo v krajině, a proto je ráda píšu.
