Putování za protinožci

Originální komiksová putovní výstava představující dílo a život Učitele národů KOMenský v KOMiksu zavítala i do Austrálie potěšit místní děti i dospělé. Naši krajánci a krajané poznávají díky české výstavě dětství malého Jana, kdy během krutých válek osiřel a přišel nejen o rodinu, ale i o celý majetek. Taky dobu, kdy cestoval a byl velmi šťastný, že mohl učit děti, sdílet s nimi radost z poznávání, přes nejproduktivnější léta, kdy se setkal s tak významnými osobnostmi, jako byla švédská královna Kristýna, francouzský filosof René Descartes nebo holandský malíř Rembrandt. Až po období jeho stáří, kdy se v klidu a pohodlí holandského domova věnoval pracím všenápravným.

Putovat se bude skutečně po celém kontinentu, od vnitrozemské Canberry po multikulturní Sydney a Melbourne, horkovzdušné Brisbane až po exotický Perth na západní straně Austrálie. Výstava KOMenský v KOMiksu vznikla ve spolupráci s UNESCO a je součástí programu Národních oslav J. A. Komenského, které se konají mezi lety 2020–2022, k 350. výročí úmrtí Učitele národů (2020), resp. 430. výročí jeho narození (2022). Příběh Komenského života sepsala Klára Smolíková, autorka knih pro děti a mládež, ilustracemi ho doprovodil Lukáš Fibrich.

Jan Amos byl velmi nadšený cestovatel. Studium, učení a sbírání zkušeností v evropských zemích včetně navazování kontaktů s tehdejší kulturní a panovnickou elitou bylo jedním z nejdůležitějších zdrojů a podnětů jeho díla. A co tedy Austrálie a její obyvatelé na to?

„Můj život byl plný dobrodružství,“ říká Jan Amos Komenský na jednom z panelů výstavy, tak proč ne Austrálie? „Ptejte se mě, mí milí krajané! Nu, máte něco na srdci? Jsem jen váš!“

Eliška, 13 let
Vážně je to poprvé, co jste v Austrálii? Nikdy jste nechtěl přijet s žádnou anglickou lodí?

Kdepak, po mé zkušenosti – cestě lodí do Anglie, kdy jsem byl hluboce otřesen, bych se nevydal na tak dlouhou cestu. I když jižní pobřeží tehdejší Austrálie se nazývalo Nové Holandsko a to mám skutečně ve velké oblibě.
Jsem proto rád, že dnes můžete létat letadly. Je to skutečně rychlé a pohodlné, i když krapet drahé. Má víra mi říká, že je nutné vést ostatní k tomu, aby objevovali svět.

Adam, 13 let
To muselo být hrozné, když vám rodina umřela kvůli moru. Měli jste tenkrát léky?

Mor byl v mé době velkou hrozbou a nevyléčitelnou nemocí, na kterou vymírala celá města. I moji rodiče předčasně zemřeli, stejně jako má první milovaná žena Magdalena s dětmi. I vy máte svůj „mor“, COVID, který roztříštil celý svět na kousky a vybral si své oběti. Vždy je důležitá pomoc a soucit s těmi, kdo jsou nemocní či v nouzi.

Honza, 9 let
Líbí se mi, že škola může být i hrou. U nás v Austrálii sice máme školu dlouho, od 9 do 15, ale hodně věcí se učíme poznáváním a hrou. Jak vás to napadlo?

Milý chlapče, to rád slyším a plesám. Podívej se okolo sebe. Není Matka příroda ta nejmoudřejší studánka znalostí? Je přeci tak jednoduché jí naslouchat, dívat se a pamatovat si. Já jen napsal metodiku, jak této moudrosti a krásy využít. Již domorodí obyvatelé Austrálie, kteří patří k nejstarší lidské kultuře na světě, nahromaděnou moudrost získanou po generace předávali dál. Díky obrazům na skalních stěnách, díky pověstem se v současné době o toto vědění dělí s vámi.
I já jsem toužil, aby se děti učily vizuálně a nápaditě, a tak lépe porozuměly daným osnovám. Proto má moje encyklopedie Svět v obrazech tolik obrázků. Mechanické biflování učiva, to není má cesta.

Sofinka, 4 roky
My si s kuličkami hrajeme i dnes.

To jsem moc rád! Některé hračky nikdy nezestárnou. Já vážně nevím, co „tablet“ přesně je, co s tím dělat… Je to zajímavé, dobu nezastavíš, určitě nechci být zpátečnický! Ale hraješ si sám. My si vždycky hrály všechny děti pospolu, a to jsme se nasmály, občas jsme se i hašteřily. Moje oblíbená hra byla vrchcáby s patnácti kamínky. A platí mé oblíbené rčení: kdo si hraje, nezlobí.

Jakub, 6 let
Ty války byly vážně děsivé…

Ano, v době mého dětství jsem jich prožil několik. Bylo to hrozné a děsivé období, které mi bohužel z paměti nikdo nevymaže. Válčila celá Evropa a to po desítky let. Té nejdelší válce se říkalo třicetiletá válka, připravila mě o domov. Jsem rád, že současná Evropa je klidná a pospolu. Děti se nemusí bát, nemusí utíkat z hořících domů jako já. To je moc dobré! Násilí je pro všechny vždy ztráta.

Karin, 15 let
„Vědění dává křídla“. Ta musela vážně nadnášet, když jsi tak za učením prošel pěšky celou Evropu!

Dnes má nárok na vzdělání každý, ale dříve to tak skutečně nebylo. Nejen základní vzdělání, ale i vyšší, a třeba i univerzitní. Rád jsem za školami cestoval, procházel cizí, tenkrát tolik exotické kraje, poznával nové kultury a jazyky. Vše tak jiné, ale v podstatě stejné. Všude stejná touha po poznání a vzdělání. Když víš, znáš, je těžké tě oklamat či obelhat. Víš, proč jsou na nebi mraky, proč slunce hřeje a proč je tráva zelená. A tak vznikla myšlenka na Didaktiku, jak spojit svět jednoduchou názornou metodou, jak učit, rozšiřovat studentům obzory. Ke stáří jsem už ale jezdil kočárem! Žádné pěší túry…

Simonek, 8 let
Kde se vám nejvíc líbilo?

Procestoval jsem celou Evropu. Od britského Londýna, polského Lešna, švédského Elbinku až po můj klidný přístav v Holandsku. Mnoho lidí se domnívá, že jsem Nizozemec, kde jsem také pochován a mám své muzeum. Pravda je taková, že mé srdce patří Moravě, místům, kde jsem se narodil, udělal první krůčky a kde se cítím stále doma.

Tobias, 17 let
Jaké to bylo psát nebo učit v latině? Je to prý nejtěžší jazyk na světě.

Čeština je také složitá! Za mých časů se vzdělávání odehrávalo pouze v latině. Z mého pohledu to ale nebylo férové, umělo jí jen pár vzdělanců. Prostí lidé latinsky nemluvili. Tak proč se neučit o nových věcech tak, jak nám jazyk narostl? Proto vznikla má učebnice latiny Brána jazyků otevřená.
Jen se, děti, učte dalším jazykům, otevírá to obzory a je to klíč k novému poznání. Nezapomeňte jazyk a kulturu svých předků tady u vás v Austrálii. Máte to tu moc krásné, hory, řeky, pouště, zimu i tropické teplo. Vy tady i lyžujete. A ta příroda, zeleň, plno barev, létající papoušci, hopsající klokani.

 

Výstava pochází z fondu Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského (https://www.npmk.cz/muzeum/expozice-vystavy/vystavy-k-zapujceni/komeniol..., https://www.comenius350.cz/).