V květnovém vydání časopisu Čtenář najdete nejen další díl našeho Audioknižního průvodce (tentokrát o humoru), ale i článek představující výsledky Velkého audioknižního průzkumu od Petry Schultze.
Legrace spojuje a snadno se sdílí, proto je humor v audioknihách oblíbenou a vyhledávanou kategorií. Lidé kratší vypointované scénky rádi poslouchají při rodinných aktivitách, s přáteli či společných cestách autem. Už z povahy výstupů vyřčená slova rezonují v publiku a počítají s hlasitým smíchem. Přestože dvě třetiny posluchačů uvádějí, že poslouchají většinou sami, humorné historky volají po společnosti.
Počet nabízených audioknižních titulů není rozvrstven rovnoměrně a ani počet nahrávek jednotlivých žánrů neroste symetricky. Při budování nabídky mluveného slova v knihovnách tedy nelze postupovat tak, že vybereme poměrný počet od každého žánru. Ač knihovníci prvořadě upínají pozornost k mluvenému slovu určenému dospělému publiku, díky rozhlasovému archivu budovanému desítky let jsou stále v nabídce audioknižních ditributorů nejpočetněji zastoupeny pohádky a tituly pro děti. V minulém díle, ve kterém jsme se právě audioknihám určeným dětským posluchačům věnovali (2022, č. 3, s. 116–118), jsme však ukázali, že v posledních letech se nabídka dynamicky rozrůstá i o novinkové tituly. Jen je třeba děti, rodiče i učitele s potenciálem poslechu mluveného slova seznámit.
Nejpopulárnějším žánrem dospělých posluchačů jsou bezesporu detektivky, těmi jsme ostatně seriál o audioknižních titulech otvírali. Naším druhým tématem byla fantastika. Chudá nabídka, na které by nám ještě před pár lety stačily prsty jedné ruky, se skokově rozrostla, když se o díla řazená mezi sci-fi a fantasy začali doslova ze dne na den zajímat téměř všichni vydavatelé audioknih. Díky tomu se dnes v popularitě dělí o druhou příčku se stabilně oblíbenou a na tituly výrazně početněji zastoupenou kategorií humoru.
Komediální výstupy na jevišti
Starší lidé se při poslechu mluveného slova rádi vracejí k oblíbeným humorným scénkám svého mládí. Nedají dopustit na vyprávění Jana Wericha, jeho výstupy s Miroslavem Horníčkem, rozhovory s dcerou Janou nebo záznamy z živých vystoupení, které se zachovaly a nyní jsou k dispozici na CD nosičích většinou péčí Supraphonu, nebo – v případě rozhlasových scének – Radiotéky.
Pro laskavý humor jsou stále vyhledávané taktéž nahrávky Miroslava Horníčka, se kterým se posluchači mluveného slova mohou setkat jako s hercem, ale především jako interpretem vlastních textů, autorem a aktérem legendárních rozhovorů. Právě komediální žánr se bez potíží přesouvá z divadelního jeviště před televizní kamery, na stránky knih i do mluveného slova. Dobrý vtip či historku nelze lapit do jednoho formátu.
Vysoké popularitě se u nás stále těší záznamy jevištních vystoupení Šimka a Grossmana, jejichž archivní zvukové záznamy vydal Supraphon. Jen pomalu se z paměti vytrácejí popletené výstupy Felixe Holzmanna, za jejichž audioknižní podobou stojí stejný vydavatel.
V nabídce audioknih komediálního žánru mají své nezastupitelné místo legendární hry Divadla Járy Cimrmana, mystifikačního projektu Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. Přestože stejnojmenný divadelní soubor vystupuje už od konce šedesátých let, důraz na slovní humor předurčil hry k ústnímu předávání. Každý už jistě narazil na cimrmanovského znalce, který je schopen jakoukoli situaci okomentovat citací pocházející z některé hry Járy Cimrmana. Ať už mu v mysli vytanou hlášky z Dobytí Severního pólu, Vyšetřování ztráty třídní knihy nebo Dlouhého, Široké-ho a Krátkozrakého (Supraphon 2013), vždy se ostatní rozpomenou a chytrý, leč vysoce nakažlivý humor je spojí.
Koneckonců nahrávky představení divadla Semafor (Supraphon), které kromě hereckých výstupů obsahují množství písniček, se také životaschopně přelévají do poslechového média.
Švejk, Saturnin i aristokratka ze zámku
V žebříčcích populárních humoristických audioknih se nepřekvapivě umísťuje vysoko Saturnin Zdeňka Jirotky, kterého v nezkrácené podobě namluvil Oldřich Vízner (ADK_Prague 2013), nebo Haškovy knihy o Švejkovi. Vícehlasé Osudy dobrého vojáka Švejka (Supraphon 2017) se vydávaly na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let na sedmnácti gramofonových deskách, obsahují však i starší nahrávky. Od té doby byly načteny ještě několikrát, například v podání Oldřicha Kaisera (Radioservis 2013–2017). Coby klasika české humoristiky se nově dočkala audioknižního vydání i předloha stejnojmenného kultovního filmu Eva tropí hlouposti Fan Vavřincové (OneHotBook 2021). Objevují se zde však i bestselery novější, mezi které bezesporu patří série Poslední aristokratka od Evžena Bočka, kterou načetla jedna z hlasově nejtalentovanějších mladých hereček Veronika Khek Kubařová (OneHotBook 2014–2020).
Za nestárnoucí považují čtenáři humor Františka Nepila. Posluchači si navíc libují, že si jeho texty mohu poslechnout v autorské interpretaci, neboť Nepil byl nejen vtipný glosátor a mystifikátor, ale také brilantní vypravěč. Pomyslnou štafetu pohotového komentátora dní všedních i svátečních přejal Ivan Kraus, který své texty představoval na veřejných čteních spolu s bratrem hercem Janem Krausem. Záznamy z pražské Violy jsou nyní k dispozici k poslechu (Fonia 2017).
Nepřehlédnutelným komediálním talentem vládne Halina Pawlovská, která pravidelně vystupuje v televizi i v rozhlase a zároveň aktivně publikuje. I v jejím případě se můžeme zaposlouchat do děl v autorské interpretaci; za zmínku stojí například Pravda o mém muži (Motto 2015) nebo Manuál zralé ženy (Voxi 2020). Podobně je na tom i Ivanka Devátá se svou audioknihou Jak jsem se zbláznila (Motto 2015) nebo nesmírně oblíbený Marek Eben, který načetl své Myšlenky za volantem (Témbr 2020). Jednorázově jako kometa zazářila před několika lety humornými zápisky uveřejněnými na blogu mladá herečka Marie Doležalová. Za blog získala ocenění v soutěži Magnesia Litera a texty se dočkaly nejen knižního, ale i audioknižního vydání pod názvem Kafe a cigárko (Tympanum 2015), které si celkem pochopitelně autorka i načetla. Ze slovenských blogerek si pak získala zájem čtenářů i posluchačů Kristína Farkašová se svým počinem Som mama (Wisteria Books 2018).
Načasovat vtip
Ne všichni autoři však svému vlastnímu přednesu natolik důvěřují, aby texty načetli, přestože na živých autorských čteních se tomu nebrání. A tak texty Miroslava Švandrlíka čte Pavel Landovský, Jiří Lábus, Petr Nárožný či Tomáš Matonoha s Pavlem Liškou. Stejně tak spisovatel Petr Šabach přenechává interpretaci na zkušenějších, ať už je jím Jan Schánilec (Hovno hoří, Tympanum 2013), Miroslav Táborský (Rotchildova flaška, Bookmedia, Audiotéka 2017) či Jaroslav Achab Haidler (Občanský průkaz, Tympanum 2007). Kvalitní přednes totiž humorné prvky děje zvýrazní, a tak je pro mnohé poslech zábavnější než tichá četba.
Nakonec na totéž přišel i bloger a autor humoristických knih Dominik Landsman. Jeho Deníček moderního fotra (OneHotBook 2015–2016), stejně jako například Karanténu s moderním fotrem (Témbr 2021) načítá Filip Švarc. Z pochopitelných důvodů pak titul Na chalupě s moderním fotrem, který je vyprávěn z pohledu malého syna Čeňka, interpretuje nikoliv Švarc, ale Jan Maxián (Témbr 2020).
Humor překladový
Avšak české publikum přichází na chuť i překladovým titulům. I zde mají své místo stálice z řad humoristické beletrie jako P. G. Wodehouse a jeho Jedinečný Jeeves (Tympanum 2016) nebo některá ze čtyř dalších románových epizod s tímto suchým britským komorníkem, někdejší předlohou českého Saturnina. Dále pak například Jerome Klapka Jerome, jehož díla se dočkala opakovaných audioknižních vydání – načítali je tak známí herci jako Oldřich Vízner, Oldřich Kaiser, Martin Dejdar, Miroslav Horníček a další. Prim si samozřejmě drží oblíbení Tři muži ve člunu, které si nejnověji můžeme poslechnout v interpretaci Otakara Brouska mladšího (Radioservis 2019). V neposlední řadě bychom z britské tvorby mohli jmenovat i Hostující profesory Davida Lodge, kteří u nás vyšli jako vícehlasá četba v podání Jaromíra Dulavy, Jana Vondráčka, Jitky Ježkové a Kláry Sedláčkové Oltové (OneHotBook 2021).
Posuneme-li se v čase vpřed, neměli bychom z britské produkce opomenout Roberta Fulghuma, který se v českém prostředí už desítky let těší takové oblibě, že se pro něj za ten čas Čechy i Češi stali zdrojem inspirace. Poslechnout si od něj můžeme například sbírku povídek Už hořela, když jsem si do ní lehal v podání Petra Olivy (Tympanum 2013) nebo novější vícehlasou Opravdovou lásku (Tympanum 2019). Stejně tak se můžou čeští posluchači radovat z audioknižního vydání Deníku Bridget Jonesové Helen Fieldingové, které bravurně načetla dabingová představitelka titulní hrdinky Martina Hudečková (OneHotBook 2016).
Z amerických humoristů pak u nás uspěli například Betty MacDonaldová a její Vejce a já v interpretaci Jaroslavy Adamové (Popron Music 2014), C. D. Payne se svými Nestydatými plavkami (OneHotBook 2020), které volně doplňují jeho románově deníkovou sérii o Nicku Twispovi s názvem Mládí v hajzlu, nebo již kultovní Leo Rosten. Jeho román o frekventantovi večerní školy angličtiny pro dospělé Hymanu Kaplanovi s názvem Pan Kaplan má stále třídu rád se dočkal zpracování v podobě vícedílné rozhlasové hry s Miroslavem Donutilem a Ladislavem Lakomým v hlavních rolích (Radioservis 2013). Toto vydání Radioservisu je sice pouhým výběrem toho nejlepšího z původních deseti rozhlasových epizod, i tak jde ale o více než dvě hodiny vybroušené zábavy z prostředí jazykové školy, za což vděčíme také geniálnímu překladu Antonína Přidala.
Pokud jde o anglicky psanou prózu mimo britské ostrovy nebo americký kontinent, měli bychom zmínit román o profesorovi s Aspergerovým syndromem, který si hledá ženu. Próza nese název Projekt manželka a jejím autorem je novozélandsko-australský spisovatel Graeme C. Simsion. V audioknižním vydání román čte Jan Zadražil (OneHotBook 2020).
Ovšem i severský humor si získal zájem čtenářů a posluchačů. Snad že v mnohém není tak vzdálen tomu českému, zvláště pokud jde o „hořkou komedii“. Velice výrazně zaujal třeba Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel od Jonase Jonassona skvěle namluvený Martinem Stránským (PANTEON 2012), ostatně stejně jako i následující Jonassonovy románové počiny. Dále pak nesmíme zapomenout na Fredrika Backmana a jeho Muže jménem Ove (OneHotBook 2014), který se v interpretaci Jana Vlasáka stal absolutním vítězem v ceně Audiokniha roku 2014. Rozhodně však doporučujeme i román Úzkosti a jejich lidé v podání Otakara Brouska mladšího (OneHotBook 2020).
Foto: Lukáš Vavrečka
Příště: Thrillery a horory
