Lenka Pospíšilová z Táborského deníku se zúčastnila komentované prohlídky naší naučné stezky a takto ji v článku popsala:
Tajemný řád i šifrovaná kniha, kterou dosud nikdo nerozluštil. Táborskému Faustovi, Rafaelovi M. Bouškovi, věnovali autoři nové stezky Křížem krážem Klokoty část jedno z deseti zastavení. Najdete ho u klokotského hřbitova, kde tento kontroverzní člověk také odpočívá. Interaktivní stezka vhodná pro malé i velké byla realizována díky participativnímu rozpočtu města Tábora.
Na cestě Tismenickým údolím od historického mostku mohli lidé v pátek 8. září potkat partu nadšenců. Ti vyrazili na slavnostní otevření stezky Křížem krážem Klokoty se samotnými autory. „Je to moc hezké, generově vyvážené, hravé, vtipné a zábavné. Nechybí historická fakta a regionální zajímavosti. Jen spisovatel Hašek není Josef, ale Jaroslav,“ odhalil chybičku v textu jeden z účastníků výpravy.
Nápad vznikl v hlavě člena klokotského osadního výboru Jiřího Leška. Koncept vytvořil populizátor historie a lektor Tobiáš Smolík s matkou, spisovatelkou Klárou, která vytvořila hravé dětské prvky. Barevné ilustrace namaloval kreslíř Lukáš Fibrich, grafiku měla na starosti Dita Baboučková. Dřevěné tabule vyrobil ze smrku a jasanu a za jejich život se zaručuje chotovinský truhlář Rostislav Kaňa. Ti všichni vyrazili do terénu. Zmínili ale, že jim také pomáhaly historičky Husitského muzea, sestry Lenka a Jitky Vandrovcovy.
Radost z účasti měl iniciátor projektu Jiří Lešek. „Jsem rád, že se tu sešlo tolik lidí, ten nápad bylo to nejjednodušší. Pak přišla těžká práce. Inspirovala mě stezka kolem Kozího hrádku, kterou už má autorský tým za sebou,“ prozradil s tím, že procházková trasa se stezkou má sloužit zejména rodinám s dětmi.
Stezka poutníky zavede na skutečně zajímavá místa, Klokotskou alej, k Tismenickému potoku, Klokotskému klášteru, úvozní cestě s historickým mostkem z 15. století či ke kapli svatého Antonína Paduánského. Lidé se dozvědí i o původu názvu osady Klokoty. „Jedna z teorií názvu je od vody, od klokotání, druhá zmiňuje rostlinu klokoč, která tu hojně rostla,“ vysvětlil Tobiáš Smolík.
Choval hady, učil a zkoumal hloubky Jordánu
Možná nejvíc zaujal táborský Faust. „Jde o jednu z nejzábavnějších a nezajímavějších figur, která s Táborem a Klokoty jako takovými souvisí. Jmenoval se Rafael Mária Boušek, učil biologii, chemii, fyziku, zeměpis a matematiku nejen v Táboře. Měl rozkročeno do různých věd a vydával se zvláštní cestou,“ vypravoval Tobiáš Smolík.
Choval exotické hady. Některé zdroje uvádí, že šlo o jedovaté mamby, kobry indické, chřestýše a zmije. Je považován za odborníka a výborného vědce. „Nejlepší počiny jsou v oblasti herpetologie, měl obrovské vivárium, kde hady choval a psal o nich odborné články. Bavila ho i chemie, protože měl vyvinout protijed k hadím jedům, který na sobě zkoušel,“ dodával Smolík.
Vážili si ho a uctívali také potápěči. „Učil na táborském gymnáziu na Křižíkově náměstí, v rámci projektu, který vymyslel, se svými žáky na lodičce s olovnicí a teploměrem zmapoval celé dno jordánské údolní nádrže,“ popisoval dále.
Táborský mystik, okultista a ezoterik
Ve své kariéře se podle Smolíka ale vydal za hranice vědy, racionality a reality. „Hlubiny pro něj byly málo hluboké. Koketoval s okultismem, možná satanismem, proto je vnímán jako táborský Faust,“ naznačil.
Měl napsat třeba báseň, v které vystupuje ďábel. „Byl tak trošku provokatér. Měl být členem tajného řádu, údajně i na své svatbě se nechal oddat ve vlastnoručně vyrobeném řádovém rouchu s mečem. Dochoval se i nákres znaku toho řádu a jedna z nejzvláštnějších věcí, která se k němu váže, je kniha v šifrovaném jazyce, již dosud nikdo nerozluštil,“ uzavřel Tobiáš Smolík vyprávění.
Rafael M. Bouška (1892 - 1969) je pochován v rodinné hrobce na klokotském hřbitově, na své přání ve zvláštním obleku s mečem. Podle některých zdrojů měl po rozvodu v roce 1942 propadnout alkoholu, opiu a dalším drogám. V roce 1950 rozprodal všechen svůj majetek včetně knih a obrazů, protože byl značně zadlužen. Zemřel ve věku nedožitých 77 let v domově důchodců v Chýnově.
V 1. ročníku participativního rozpočtu (rok 2000) města Tábor byly oceněny dva projekty, které navrhl osadní výbor příměstské části Klokoty. Zatímco dřevěnou rozhlednu na vrchu Chlum se nakonec realizovat nepovedlo, hravá naučná stezka Křížem krážem Klokoty už vítá první kolemjdoucí. Projekt dostal na starost městský odbor životního prostředí, který inicioval jednání s památkáři. Bylo potřeba najít shodu na materiálovém řešení a barevnosti tabulí, aby naučná stezka nenarušovala ráz památkově chráněného areálu poutního místa Klokoty. Umístění jednotlivých zastavení muselo respektovat křížovou cestu a další historické objekty, jakožto i vzrostlé stromy, inženýrské sítě a v neposlední řadě blízkost vojenského prostoru. Přespolní návštěvníci a turisté se dozvědí o předhusitských dějinách Klokot, osudech místního mariánského obrazu, kvůli kterému poutní místo navštívila Marie Terezie a podle Haška dokonce i Švejkův kumpán Baloun. Výletníci objeví, jak Klokotští ovlivnili podobu pražského orloje, co se skrývá v klášterní kryptě, jak funguje symbióza armády a vzácných obojživelníků, ale také se seznámí s táborským Faustem i uličníky Klokoťáky z dětství spisovatele a táborského rodáka Václava Kaplického. Zdroj: Město Tábor
Tobiáš Smolík prožil dětství a gymnaziální studia v Táboře. Věnuje se popularizaci historie, působí jako lektor edukačních programů pro děti a létající kurátor. Vytvořil dětskou expozici Laboratorium: Naučná dílna památkové péče (2021) pro Národní památkový ústav a expozici o historii České Kamenice (2022). S matkou Klárou napsal knihu Cha cha chá, zasmál se Mordechaj (2020), která mladým čtenářům přibližuje dějiny Židů v Čechách a na Moravě.
Lukáš Fibrich je ilustrátor a autor komiksů. Jeho kresba je známá z časopisu ABC, Časostroj nebo knihy Obrázky z moderních československých dějin (2016). S Klárou Smolíkovou spolupracoval na knihách H.U.S. (2015), S Komenským do komiksu (2020) nebo COM.ensky (2021).
Klára Smolíková je spisovatelka, scénáristka komiksových příběhů a lektorka. Patnáct let žila v Táboře, pracovala v Husitském muzeu v Táboře a Národním muzeu v Praze jako vedoucí vzdělávání. Je autorkou populárně naučných knih Husité (2012), Husův dům (2015), Spolkla mě knihovna (2017) nebo S Komenským do komiksu (2020).
