Manželé Procházka a Smolíková o společné tvorbě: Když se u psaní knihy hádáme, mluví z nás naše postavy

Psaní knih je záležitostí většinou jen jednoho člověka, ale není žádnou výjimkou, když na nich pracují dva či více autorů. Jiří Walker Procházka se svou manželkou Klárou Smolíkovou psali detektivku s názvem Mrtvá šelma tři roky. Když se hádali o tom, jak se bude děj příběhu dál rozvíjet, nebyli to oni sami, ale každý z nich se vžil do své postavy a přemýšleli jako hlavní hrdinové knihy.

Jiří Walker Procházka (57) se svou manželkou Klárou Smolíkovou (42) vydali před rokem detektivku Mrtvá šelma. V ten první moment, kdy se zrodil nápad napsat společně knihu, se Jiří W. Procházka, spisovatel sci-fi a fantasy, a Klára Smolíková viděli teprve potřetí. „Mysleli jsme, že knihu napíšeme za rok, ale trvalo to nakonec tři roky. Nikdo netušil, že nás během psaní čekají dva rozvody a jedna svatba,“ dodává již šťastně vdaná Smolíková, scénáristka komiksových příběhů.

Občas ani jeden autor neví, jak se bude děj dál vyvíjet nebo jak se některá z postav zachová. A ani pro manžele to nebylo nic jednoduchého. Na knize navíc nepracovali jen doma, ale i venku. „Naše debaty o psaní vypadaly pro veřejnost pikantně. Argumentovali jsme si každý za ‚svého‘ hrdinu, navrhovali jsme a zároveň zavrhovali řešení jednotlivých zápletek a linií,“ popisuje Procházka.

Mrtvá šelma je první kniha ze série detektivních případů Souřadnice zločinu a pojednává o zmizení profesora, což následně svede dohromady nesourodou dvojici, která se pouští do pátrání. „Já stvořil hrubiána a drsňáka, ex-policajta Štolbu a Klára proti němu postavila inteligentní a hezkou kurátorku Weissovou,“ vzpomíná Procházka. Když manželé řešili, jak bude příběh pokračovat, nehádali se ve skutečnosti oni, ale každý z nich zastupoval „svoji“ postavu. Jiří W. Procházka mluvil za policistu a Klára Smolíková mu oponovala za kurátorku.

Hádky na denním pořádku

V knize psali Smolíková i Procházka ich-formou každý za „svou“ postavu. „Tím jsme si na sebe upletli bič. Pokud bychom oba psali společně, byla by práce na textu mnohem jednodušší, protože bychom měli jen jeden pohled vypravěče,“ popisuje Procházka a následně dodává, že spojit dva pohledy na svět, ženské vnímání světa, situací či vztahů a naopak mužský způsob řešení problémů, bylo někdy velmi obtížné.

Manželé se v textu střídají po kapitolách, které vypráví buď muž, nebo žena. „Jirkův literární elán ale nakonec převážil, takže to pak bylo takové dvojí psaní – já většinou po Jirkovi kapitoly upravovala a přepisovala,“ říká Smolíková.

Podle ní je na psaní ve dvou nejtěžší sladit rytmus psaní a dohodnout se, kdy kdo bude psát. „Když jsme teď v létě psali společně detektivku pro děti, už nám to šlapalo daleko lépe,“ vysvětluje. Dětská detektivka Tajná dvojka A+B: Zločin mezi dinosaury vychází v polovině listopadu.

Tajemný Walker

Když Jiří Walker Procházka začínal tvořit, musel vyřešit problém, aby si ho lidé nepletli s tím Jiřím Procházkou, který vymyslel 30 případů majora Zemana. „Jirka se chtěl vyrovnat rozervanému básníkovi Jiřímu Wolkerovi a zmást všechny češtinářky,“ vysvětluje Smolíková.

Zatímco autorova manželka popisuje romantickou verzi příběhu, samotný Jiří W. Procházka uvádí jiné vysvětlení, podle něj bližší pravdě. Odehrává se v roce 1991, kdy se chystal vydat první knihu Tvůrci času. „Ondřej Neff mi řekl, abych si změnil jméno, aby měli lidé jasno v tom, kdo jsem. Jenže já nechtěl psát pod pseudonymem,“ popisuje Procházka. A protože seděli v kavárně se sklenkou Johnyho Walkera, řešení bylo nasnadě.

Lenka Srolová
Autor studuje na Vyšší odborné škole publicistiky.

Rozhovor publikovaný na http://www.generace20.cz/