Seminář se konal v prostorách Národní knihovny dne 22. října 2018. S programem nás seznámila paní Michaela Pexová z nakladatelství CREW s.r.o. Toto nakladatelství je zaměřeno pouze na vydávání komiksů. Zaměřují se i na tzv. evropský komiks. Ten vydávají v edici Mistrovské dílo evropského komiksu a v časopisu Modrá CREW. Hostem semináře Dětský komiks se stala spisovatelka a lektorka vzdělávacích workshopů Klára Smolíková. Tato autorka komiksů mnoho let působila jako vedoucí vzdělávání v Národním muzeu v Praze a také 8 let vedla mediální výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Na seminář ji doprovodil její manžel Jiří Walker Procházka, též spisovatel a autor detektivek a sci-fi, komiksů pro děti a dospělé. Zabývá se také vydáváním metodických příruček a článků.
Vývoj komiksu
Komiksy se u nás v hojném počtu objevovaly už na přelomu 19. a 20. století. Rozhodně ale nevypadaly jako ty dnešní. Neobjevovaly se u nich bubliny s přímou řečí, byly černobílé a jednalo se o jednostránkové humorné příhody, které neměly pokračování. Z této doby pochází např. Zdravotní Troubel od Karla Ladislava Thuma. Většinu komiksů z období 1. republiky, které nám paní Klára Smolíková ukázala, tvořila reklama, např. reklama na odtučňování Pan Břoušek z roku 1927 s ilustracemi Ondřeje Sekory nebo barevná reklama na Elektrolux s Kocourem Felixem od Ladislava Vlodka. V Československu se o rozvoj komiksu zasloužily i takové osobnosti jako je Jiří Mahen a Josef Lada s plakátem „Braňte knihu!", jenž měl lidem demonstrovat nevhodné zacházení s knihou. S komiksem se lze potkat v různých formách od reklamy po naučné stezky u hradů a zámků. Právě na jedné takové naučné stezce se paní Klára Smolíková podílela. Okolo hradu Kozí hrádek se nachází 10 panelů s naučným komiksem od paní Kláry Smolíkové a výtvarníka Jana Smolíka o životě Jana Husa, o kterém paní Klára Smolíková vydala i komiksové knihy s názvy H.U.S. a Husův dům.
Dělení komiksu
Klára Smolíková nás uvedla do problematiky komiksu zajímavým způsobem. Ukázala nám obrázek zobrazující dvojstranu z amerického komiksu, který měl pomoci Americkým vojákům rozeznávat Číňany od Japonců za 2. světové války. Na tomto příkladu nám bylo demonstrováno, že komiks byl využíván k různým účelům a různými věkovými skupinami. Komiks v dnešní době bývá nešťastně zařazován převážně do dětské literatury. Takové zařazení není ovšem není šťastné. Komiksů dnes existuje velké množství druhů. Můžeme ho dělit podle různých kritérií – podle žánru, věkové hranice, země vzniku atd. Např. japonský komiks se dá rozeznat od toho amerického na první pohled. Už styl kresby a způsob, jakým je komiks psaný, je u japonského i amerického naprosto odlišný. Obzvlášť specifický je japonský komiks Manga, jelikož je psán obráceně, když ho chceme číst musíme knížku přetočit na konec a listovat pozpátku.
Dětský komiks
Komiksy mohou být důležitým nástrojem v rozvoji čtenářské gramotnosti. U komiksu je kladen důraz na vyprávění příběhu jednotlivými obrázky, které jsou doplněny bublinami a popisky s textem. Pro děti, které nejsou zvyklé číst, může být komiks odrazovým čtenářským můstkem. V této situaci je role knihovníka velice důležitá, aby si dítě našlo ke komiksu a čtení dobrý vztah. První dojem z přečteného komiksu musí být kladný. Dětský knihovník by tedy měl umět pomoci dítěti při výběru správného komiksu. V publiku se na toto téma ozvalo několik posluchaček, které pracují v dětských knihovnách, že mají problémy s rozlišováním komiksu jak po typové stránce komiksu, tak i s určením věkové hranice. Potřebovaly by na obálce jasné označení, pro jakou věkovou skupinu je daný komiks vhodný. Na tyto podměty reagoval pan Jiří Walker Procházka se slovy: „Rozdělení komiksů je velmi individuální. Můžete mít dvě děti ve věku 10 let a pro jedno dítě bude komiks primárně určený pro desetileté děti moc složitý a bude raději číst komiks pro mladší. A to druhé dítě může být naopak sečtělejší a bude vyžadovat náročnější komiksy.“ Na tato slova reagovala paní Michaela Pexová: „Nově nakladatelství CREW s.r.o. na zadní stranu komiksů uvádí, pro koho jsou určeny. U starších výtisků se údaje o věkové hranici na komiksu nenacházejí, jsou ovšem k nalezení na našich webových stránkách.“
Jak pracovat s komiksem
Metody práce s komiksem jsou různé. Paní Klára Smolíková při svých besedách pro děti upřednostňuje aktivní zapojení dětí. Program besedy je často na motivy některé z jejich knih. Využívá doplňovací pracovní listy a prezentace, které dětem promítá na plátno. Programy pro děti z prvního stupně jsou obohaceny i o „scénky“. V tomto případě se děti převlékají do kostýmů a tvoří jednotlivé scény komiksu svými vlastními hereckými výkony. Pracovní listy jsou pro všechny věkové skupiny a jsou určeny k tomu, aby si děti lépe představily, jak se takový komiks tvoří. Na některých listech děti domalovávají postavy a bubliny s textem, někde zase dokreslují postavám výrazy, u některých listů děti nic nedokreslují a jen musí najít postavu, která mluví, což nemusí být jednoduchý úkol, jelikož v pracovních listech mohou být umazané bubliny s textem. Zajímavým úkolem je zkoušení malování komiksového pohybu, např. jedoucí auto, skákající míč nebo běžící postava. Děti si mohou vyzkoušet i tvorbu vlastního komiksu. Práci na komiksu si mohou rozdělit tím, že si určí role – autoři textu, výtvarníci apod. Na komiksu děti mohou pracovat i po skončení besedy třeba v rámci výtvarné výchovy, kroužků, knihovnických klubů apod.
Nakladatelství Crew s.r.o.
Po paní Kláře Smolíkové vystoupila na semináři Michaela Pexová s krátkým blokem o komiksech nakladatelství CREW s.r.o., kde zastává funkci specialistky komunikace. Nakladatelství funguje od roku 1997 a je zaměřeno výhradně na komiksy. Vydávají např. Naruto, Mangu, DC comics, Marvel a mnoho dalších. Mezi tradiční akce nakladatelství CREW patří již třináctý ročník CRWECON letos konaný 9. června v pražském klubu Cross. Jedná se o jednodenní festival fanoušků komiksu. Probíhají zde diskuse, dražby, přednášky a přehlídky cosplay kostýmů.
Závěrem
Předpojatost vůči komiksu jakožto k nižší literatuře tu byla vždy. Dnešní doba nám dává prostor toto smýšlení změnit nebo alespoň zmírnit. Seminář Dětský komiks mě přesvědčil, že se dá s komiksem pracovat edukativně, smysluplně a hlavně originálně. Využívání pracovních listů, divadla a jednoduchých her se paní Kláře Smolíkové výborně osvědčilo při vzdělávání dětí. Já osobně nejsem velká obdivovatelka čtení komiksu, ale velice mě zaujaly doporučené tituly od Kláry Smolíkové, komiks Obrázky z moderních československých dějin (1945–1989) od Jiřího Černého a Lukáše Fibricha a Totální nasazení od Ondřeje Nezbedy a kolektivu. Větší fanoušek komiksů, než jsem byla před seminářem, ze mě není, i když povídání o festivalu CRWECON znělo krásně, v příštích letech se na něj nechystám. Ze semináře jsem si odnesla pozitivnější pohled komiksy. Existuje obrovská škála komiksů, od těch populárních a zfilmovaných, po komiksy s uměleckou hodnotou, např. Maus. Takovéto komiksy mě vážně velice zaujaly a určitě stojí za větší pozornost.
