V knihovnickém měsíčníku Čtenář vychází druhý díl Audioknižního průvodce, který připravujeme s Lukášem Vavrečkou. Asi nepřekvapí, že po detektivkách jsme se zaměřili na poslech fantastiky. Knihovníci se opět mohou těšit na tipy, co do knihoven na CD nosičích z bohaté audioknižní nabídky vybrat.
Audioknižní produkce ne vždy kopíruje produkci knižní, alespoň co se zastoupení jednotlivých žánrů týče. Zatímco detektivky se pro poslech nabízejí víceméně od počátků dějin audioknižního záznamu, jak jsme dokládali v předchozím dílu (viz Čtenář, 2021, č. 10, s. 362–364), fantastika do uší měla pomalejší rozjezd.
Žebříčky nejprodávanějších knih už několik let neokupují pouze kuchařky a novinkové romány pro ženy, ale překvapivě se do něj pravidelně probojovávají zástupci literární fantastiky, mnohdy dokonce tuzemské. Jenže čtenáři žánrů sci-fi a fantasy se stavěli k mluvenému slovu spíše rezervovaně a ani audioknižní nakladatelé se poměrně dlouho nesnažili tuto cílovou skupinu oslovit.
Vysvětlení pro tuto vzájemnou zdrženlivost se nabízí hned několik. Milovníci knižní fantastiky patří mezi náruživé čtenáře, kteří zálibně poměřují tloušťku knižního svazku a milují mnoho-setstránkové série (ty z hlediska přípravy audioknižního vydání přirozeně patří k těm nejnáročnějším). K jakémukoli krácení svých oblíbených knih se staví s nechutí a preferují nezkrácené verze. Na své čtenářství jsou náležitě hrdí, a tak mohou poslech vnímat jako určité znesvěcení vztahu s dílem. Jen neradi slyší, že jejich čtení je mnohdy překotné a poslech by je ve vztahu k textu zklidnil a umožnil jim vychutnat si každé slovo.
Audiofantastika v e-formátech
Pro knihovny může být matoucí i fakt, že fantastiku vyhledávají zejména mladší čtenáři, kteří mnohdy nedisponují přehrávači s CD mechanikou. Pevný nosič tedy neupotřebí a preferují formát MP3 stažený rovnou do počítače či mobilního telefonu. Audioknižní nakladatelé proto ne vždy vydávají titul i na disku a nahrávku posílají do světa jen prostřednictvím Audiotéky, Audiolibrixu a dalších onlineových platforem.
Nakladatelství Walker & Volf, od počátku specializované na namlouvání fantastiky, proto velmi záhy ustoupilo od vydávání audioknih na pevných nosičích. Jejich posluchači se nyní předhánějí v debatách o výhodách a nevýhodách různých k poslechu určených aplikací.
Audiofantastika na regálech
Knihovny z takto nastaveného vztahu mezi posluchačem a mluveným slovem nutně vypadávají a mohl by vzniknout dojem, že o jejich pečlivě vybranou kolekci audioknih nebude zájem. Jenže i vášnivý čtenář fantastiky nejprve musí poslech objevit, rozvinout v sobě poslechové návyky a zorientovat se v nabídce audioknižního trhu. Pokud napoprvé sáhne po nekvalitní nahrávce své oblíbené knihy, odradí ho to nadlouho od jakéhokoli poslechu.
Knihovníci by se proto neměli zříct budování reprezentativní nabídky audioknižní fantastiky na hmotných nosičích. Ostatně třeba vydavatelství OneHotBook je kompaktním diskům věrné a do světa vysílá nahrávky souběžně oběma kanály. Audioknižní tituly mohou pomoci knihovníkům zaujmout třeba zájemce, které nadchla zdařilá filmová adaptace. Pro teenagery by takto mohl zafungovat třeba zombie příběh líčený hlasy Dany Černé, Vasila Fridricha a Kláry Sedláčkové-Oltové Všemi dary obdarovaná (OneHotBook 2016). Pro mužské publikum byl silným zážitkem Marťan Andyho Weira (OneHotBook 2016) vyprávěný Janem Zadražilem a Janem Vondráčkem, Artemis od téhož autora v podání Terezy Dočkalové (OneHotBook 2018), Parazit Davida Koeppa načtený Filipem Švarcem (Tympanum 2020) nebo Stroje jako já Iana McEwana v interpretaci Hynka Čermáka (Témbr 2021). Posluchačkám zase skvěle sedne populární Cizinka Diany Gabaldonové (OneHotBook 2018) v podání Jitky Ježkové, Dokonalá manželka od J. P. Delaneye (Témbr 2020) nebo Svědectví Margaret Atwoodové načtené Vilmou Cibulkovou, Veronikou Khek Kubařovou, Evou Jo-sefíkovou a Martinem Myšičkou (OneHotBook 2020).
Fantastika pro staré i mladé
Přesto si musíme přiznat, že vědeckofantastické vize logicky stárnou. Na Měsíci už lidé přistáli a ponorky se potopily do hlubin oceánů nejen v románech Julese Verna. Jenže oblíbené verneovky, které jako dobrodružnou literaturu pro mládež hltali dnešní prarodiče, jsou pro současné děti už jen obtížně čitelné. Supraphon proto už před časem vsadil u Verneových románů na notně zkrácené mnohohlasé dramatizace.
Senzaci však u dětí vyvolalo spíš audioknižní zpracování prvního potterovského dílu Harry Potter a Kámen mudrců, které v podání Jiřího Lábuse vyšlo na osmi magnetofonových kazetách (Supraphon 2001), o sedm let později pak na dvanácti CD. Autorka Joanne Rowlingová si totiž dává velký pozor, aby se s jejím dílem nenakládalo nevhodně a krácení by rozhodně neschválila.
Nikdy nekončící poslech
Pro fantasy žánr je zásadní, že současné možnosti zvukového záznamu umožňují bez krácení nahrávat rozsáhlé ságy. Do nich se s odhodláním pouští nakladatelství Tympanum, pro které Aleš Procházka načetl Tolkienova Pána prstenů (Tympanum 2014). Celkově celá trilogie vydá na padesát devět hodin poslechu. U ságy Píseň ledu a ohně se František Dočkal musel poprat s četbou ještě obsáhlejších svazků. Vždyť Hra o trůny vydala na čtyřicet čtyři hodin (Tympanum 2014), Střet králů už na padesát hodin (Tympanum 2014), Bouře mečů šedesát tři hodin (Tympanum 2015) a podobně trvá i poslech dílu Tanec s draky (Tympanum 2016), který byl proto vydán na kompletu pěti mp3 CD.
Nejen mladší publikum ocení, že se Tympanum pustilo do nahrávání série Jeho temné esence od Phillipa Pulmanna. Zlatý kompas namluvila Martina Krátká (Tympanum 2019). A toto nakladatelství také publiku postupně předkládá tituly nesmírně populárního Neila Gaimana. Od dětskému publiku určené a strašidelně laděné Koralíny (Tympanum 2019) v podání Kristýny Podzimkové přes pohádkově laděný Hvězdný prach (Tympanum 2021), který čte stále hlasově bravurnější Matouš Ruml, zaháčkovaný v Gaimanovi už četbou Nikdykde (Tympanum 2019), po bestsellery typu Američtí bohové (Tympanum 2019), ve kterých Kajetán Písařovic předvedl skvělý výkon. Nejnověji čte Ondřej Brousek Knihu hřbitova (Tympanum 2021).
Zasmát se u fantastiky
Fantasy žánr má mnoho poloh a někteří fanoušci upřednostňují humoristická díla. Popularita Terryho Pratchetta a jeho knih ze série Úžasná Zeměplocha rostla postupně a svůj lví podíl na ní měla osobnost překladatele Jana Kantůrka. Ten nejen okořenil překlady mnoha přidanými vtípky a jazykovými hříčkami, ale též s chutí a se skvělým přednesem předčítal ukázky z Pratchettových knih při setkáních s fanoušky Zeměplochy. Obliba těchto čtení vyústila v natočení několika knih namluvených Janem Kantůrkem: Barva kouzel, Čaroprávnost a Lehké fantastično (Headmade 2008), o pět let později Mort a Magický prazdroj (Talpress 2013).
Nadšení, které nahrávky v podání (byť neškoleného) překladatelova hlasu přinesly, bylo velké. Proto se nakladatelství OneHotBook – ohlašující záměr postupně vydávat Pratchettovy knihy – zprvu obávalo reakcí fanoušků. Nakonec ale profesionální kvalita nahrávek přesvědčila a tituly jako Soudné sestry (OneHotBook 2018) či Stráže, stráže (OneHotBook 2018) nesmírně vtipně čtené Janem Zadražilem přilákaly Zeměploše další vyznavače.
Mezi audioknižními na CD dostupnými vydáními humoristické fantasy je třeba zmínit také sérii Stopařův průvodce galaxií, u které si Vojtěch Dyk a Vojta Kotek předávají štafetu ve čtení jednotlivých dílů (Tympanum 2017, 2020, 2021).
Pirátské nadšení
Počítačová gramotnost zanícených fanoušků fantastiky má i svou nepříjemnou stránku. Rádi se totiž o své oblíbené tituly dělí. Nejen tedy, že jim není cizí stahování nelegálních kopií samotných textů, sdílí též jejich audiovydání, a to nejen ta profesionálně načtená. V této komunitě je více než u čtenářů jiných žánrů rozšířeno amatérské načítání textů, ovšem bez souhlasu autora či držitele autorských práv. Dohadování se o zmařených investicích nakladatelských domů, které zaplatily statisíce za kvalitní načtení díla (a přirozeně mají nasmlouvané vztahy se spisovateli a překladateli), připomíná házení hrachu na stěnu.
Právě knihovny by mohly přispět k vyššímu povědomí o autorských právech a jejich ochraně. Samy musí respektovat licenční smlouvy s kolektivními správci autorských práv. I ochranná devítiměsíční lhůta, kterou musí dodržet, než začnou zvukový záznam půjčovat absenčně, slouží jako jistá prevence.
Fantastika z domácích luhů a hájů
Rozdělení Československa někdejší československý fandom neroztrhlo. Čeští fanoušci sledují slovenskou scénu a zájem slovenské strany o české tituly je navíc podpořen i bezproblémovým čtením knih publikovaných v češtině. Mladší generace Čechů přece jen schopnost slovensky číst ztrácí. Dobrou cestou, jak se znovu v blízkém jazyku cítit jako doma, může být třeba poslech slovenské fantastiky. Například obliba knih Juraje Červenáka už je taková, že jsou dostupné ve slovenském i českém audioknižním vydání. Podobně na tom začínají být i mysteriózní díla Jozefa Kariky – častěji v interpretaci Petera Kočiše (vydává Publixing), nově ale též Tma načtená Vasilem Fridrichem (OneHotBook 2020).
Klasické sci-fi téma zpracovává například Emil Hakl v románu Umina verze a David Novotný s Karolínou Strykovou nám jej s nasazením přečtou (One HotBook 2017). Do minulosti, nicméně alternativní, zavede posluchače napínavý špionážní sci-fi román Lukáše Vavrečky Tesla Noir (Témbr 2021) v podání Vasila Fridricha. Naopak o vzdálené budoucnosti a mimozemských civilizacích pojednává velice oblíbená sága Micelium Vilmy Kadlečkové (OneHotBook 2014–současnost).
Foto: Lukáš Vavrečka
