Komiksoví superhrdinové

Ve čtvrté části seriálu Komiksové procházky Smolíkové a Procházky se v časopise Čtenář věnujeme maskovaným hrdinům, samozvaným mstitelům s mimořádnými schopnostmi, kteří mnohdy mají dvojí identitu a vystupují jako dvě naprosto odlišné osoby. Dostupné zde.

Přestože se milovníci komiksu často brání zjednodušenému tvrzení, že komiks se rovná obrázkovým příběhům o superhrdinech, mají v sobě právě tyto komiksy cosi esenciálního. Vypracované postavy v elastických trikotech disponující nadlidskými schopnostmi fascinují v současnosti nejen čtenáře, ale i filmové diváky. Superhrdinové vrostli natolik do popkultury, že je často obtížné dopátrat se jejich komiksových počátků.

Hrdina

Vymyslet ústřední postavu příběhu obnáší definovat její psychologii, vztah k sobě samé i k okolí, promyslet její chování i způsob mluvy, rozhodnout se, zda bude v příběhu hrdinou, obětí, pozorovatelem či antihrdinou. V komiksu však klíčovou roli hlavního hrdiny umocňuje nezbytná vizualizace. Komiksovou postavu nelze jen načrtnout, bude procházet komiksovými panely jako červená linka, detailně bude zobrazená na obálce, musí být rozpoznatelná i v případě, že se jen mihne v druhém plánu. Vše podstatné by měla mít stále s sebou. Komiksový hrdina musí být čitelně definován postavou, účesem, kostýmem či jiným atributem.

Samozřejmě pro komiks platí – stejně jako v literatuře – těsné sepětí tří složek:

— postavy,

— prostředí,

— děje.

Superhrdinové Superman a Batman

Komiks nám naléhavěji než literární text prozrazuje, že postava příběhu není skutečný člověk, ale konstrukt, se kterým se však můžeme identifikovat a jehož příběh můžeme silně emotivně prožívat.

Za prvního komiksového superhrdinu se považuje Superman, který se poprvé objevil v roce 1938. Nezjeví se ze vzduchoprázdna; autoři Jerry Siegel a Joe Shuster jistě znali tehdy populární postavy s dvojí identitou – Tarzana či Nicka Cartera. Rok po Supermanovi přichází na svět další ikonický hrdina Batman (1939), známý i pod svým druhým jménem The Dark Knight. Stvořili jej jedni z nejvýznamnějších komiksových tvůrců, Bob Kane a Bill Finger. Byl to jeden z komiksových hrdinů, který dostal do vínku velmi sympatickou vlastnost: Batman nezabíjí své protivníky, byť by to byli ti nejzavilejší padouši.

Jméno a kostým superhrdinů – spojené nádoby

Superhrdinové, které znají snad všichni mladí čtenáři, bývají již na první pohled něčím výjimeční. Často se vymykají svým oblečením, zejména maskou a kostýmem, případně dalšími, například technickými vychytávkami, které k nim patří.

Miliardář Bruce Wayne je Batmanem, tedy netopýřím mužem, i díky masce a netopýřímu plášti. Nezaměnitelný Superman v červeném plášti, modrém kostýmu s červeným S na hrudi se zase zcela skryje, když se oblékne jako novinář Clark Kent. Pavoučí kluk Spider-Man se jmenuje v civilu Peter Parker a je žákem střední školy. Pro čtenáře je rozhodující, že superhrdina může být vlastně velmi nenápadný, že neohrožený bojovník za spravedlnost se může skrývat v úplně normálním teenagerovi. Jenže když v sobě hrdina superschopnosti objeví, musí se vypořádat i s obrovskou odpovědností, která k nim patří. Přímočaré komiksové příběhy se často nesou ve jménu obrany slabších, přátelství, silného vztahu k rodině a dalších veskrze kladných poselství.

Superhrdinové mají také schopnosti několikanásobně přesahující lidské možnosti. Kromě dvojí identity a výrazného kostýmu musí porazit protivníky, proti kterým obyčejní lidé selhávají. Původ těchto superschopností bývá různý: postava může pocházet z jiné planety, může disponovat pokročilými technologiemi, může se změnit díky ozáření, zásahu chemické látky, mutaci, vlivem kouzla nebo může rovnou jít o postavu mytologickou. Koneckonců komiksoví superhrdinové představují novodobou mytologii.

Není černé bez bílé

Postava v komiksu má stejně jako v literatuře svého protivníka a svého pomocníka, usiluje o další postavu či ji zachraňuje. Bývá tu postava, která uvádí děj do pohybu, a postava, která z celé akce nějakým způsobem profituje.

Jako protivníky kladných superhrdinů vymýšlejí komiksoví scenáristé rozličná monstra, šílené vědce či geniální zločince. Uhrančivý Joker, hazardér se životy Two Face nebo nadpřirozená démonická bytost Doomsday, což znamená Soudný den, jsou klasičtí komiksoví záporáci. Stejně jako v detektivce musíme mít zločince, v zamilovaném románu se neobejdeme bez někoho třetího, kdo vztah dvojice komplikuje, i v komiksových příbězích se vyskytuje záporný superpadouch, temná strana síly. Asi nejlépe to vystihl scenárista Temného rytíře, když vložil Jokerovi do úst tyto věty: Kdybych nebyl, tak si mě musíš vymyslet. Musíš si mě stvořit. Jen díky mně jsi superhrdina. Máš s kým bojovat. Ale beze mne bys nebyl nic.

Týmy superhrdinů a týmy padouchů

Většina superhrdinských komiksů funguje jako týmovky. Není tu tedy jediný hrdina (i když jeden z nich je zpravidla výrazný), ale celý tým hrdinů. Ať už je to Fantastická čtyřka, X-men nebo Avengers. I v našem nejslavnějším dětském komiksu Čtyřlístek, vydávaném od roku 1969, funguje skvělý tým. Vlastnosti a typy hrdinů mají k sobě blíž, než by se mohlo na první pohled zdát.

Čtyřlístek / Avengers

Z komiksové dílny v MěK Sokolov – duben 2017 (Foto: archiv autorů)vynálezy, technologie:

• kocour Myšpulín / Iron Man

akční ženská hrdinka:

• pejsek Fifinka / Black Widow

nejsilnější z party, obr:

• prasátko Bobík / Hulk

skromný, ale šikovný hrdina:

• králík Pinďa / Hawkey

Bez rekvizit se prezentace komiksu neobejde – z komiksové dílny na Festivalu dětských knih, časopisů a her v JVK v Českých Budějovicích – červen 2017 (Foto: Klára Smolíková)

Komiksová nakladatelství a jejich superhrdinové

Na světě dnes existují dvě nejvlivnější vydavatelství, která se věnují komiksům, DC Comics a Marvel. Zkusme se jen letmo podívat na to, který superhrdina patří do které vydavatelské stáje. V rozdělení komiksových postav se vyzná leckterý kluk, a z vlastní zkušenosti můžeme potvrdit, že kolikrát ještě lepší přehled mají dívky.

— DC Comics

DC bylo založeno již v roce 1934. Monumentální lesklá písmena DC znamenají zkratku Detective Comics. Název vznikl v době, kdy dnešní komiksové ikony ještě neexistovaly. Vydavatelská společnost se tak jmenuje podle původního zaměření na detektivní příběhy, kriminální zápletky, svět kapsářů i mafiánů.

Asi nejznámější postavy komiksového universa jsou Superman a Batman, kteří coby superhrdinové mohou daleko lépe potírat bující zločin. K nim neodmyslitelně patří legendární ženská hrdinka Wonder Woman. Ze stáje DC pochází i nejznámější komiksový padouch Joker. Hrdinský tým ustanovený k zachraňování světa se jmenuje Justice League (Liga spravedlnosti) a v ní jsou i další postavy (Flesh, Aquaman aj.).

— Marvel

Další gigant světového komiksu vznikl v roce 1939. Vynecháme složitou historii a několik původních názvů vydavatelství (značka Marvel funguje až od roku 1961). Pokud fanouškovi komiksů řeknete jméno Stan Lee, tak se mu roztřesou kolena dojetím a nadšením. Tento dnes pětadevadesátiletý muž patří k nejvlivnějším tvůrcům a producentům světa komiksů. Stál také u zrodu největších hrdinů Marvelu.

První superhrdina Marvelu byl Kapitán Amerika, voják, který v jednom z prvních komiksů na titulní stránce rozbije nos Adolfu Hitlerovi. V šedesátých letech se pak přiřítila vlna superhrdinů a týmů, které dnes zná skoro každý: Spiderman, Hulk, Iron Man, Black Widow, Thor a dalších asi dvacet. Nejslavnější jsou Avengers, X-Men nebo Fantastic Fours.

Autoři komiksů věnují vytvoření hlavního hrdiny velkou pozornost (Foto: Klára Smolíková)

Pérák, český Batman

Možná je nám líto, že české prostředí tak výraznými superhrdiny nedisponuje. Není to tak úplně pravda. S jistou nadsázkou můžeme hned po Kapitánovi Amerika za historicky čtvrtého superhrdinu považovat Péráka. Protože vznikl v Čechách, neví o něm okolní svět, ale dokonce ani mnozí Češi. Přitom jde o ikonickou postavu z období Protektorátu Čechy a Morava, kdy se mezi lidmi začala šířit legenda o tajemném hrdinovi, který bojuje proti nacistům i českým kolaborantům.

Záhadný muž v černé masce a se svítícíma očima mohl díky pružinám na botách skákat po vrcholcích střech či přes ulice, v jednom příběhu dokonce přeskočil i Vltavu. Zdárně tak škodil Němcům, unášel lidi zatčené gestapem či vězněné v protektorátních vězeních. Také sabotoval německou válečnou výrobu.

Ačkoli byl Pérák pouze městskou legendou, lidé jej originálně přivedli k životu. Po Praze i jiných městech se navzdory přísným protektorátním nařízením objevovaly nápisy na zdech proti německé okupaci, které byly podepisovány jménem „Pérák“. A tak se na lov přízračného skákajícího muže dokonce zaměřily i protektorátní úřady a jejich ozbrojené složky. Superhrdina tak překonal svůj mytický původ.

Pérák původně vznikl jako postava lidového vyprávění a teprve po válce na téma českého superhrdiny vznikaly filmy, komiksy a knihy. V roce 1946 natočil národní umělec Jiří Trnka oceňovaný animovaný film Pérák a SS. Ve dvou komiksech (1988, 2001) se věnoval Pérákovi spisovatel Ondřej Neff. Na tento mýtus se dlouhodobě zaměřuje ve svých knihách a článcích i etnolog Petr Janeček.

Popkulturní odkazy

Přestože superhrdiny rozpozná i malé dítě, neznamená to, že většinová populace čte komiksy. Postavy vystoupily z komiksů a potkáváme je ve filmech, počítačových hrách, reklamách nebo jako součást designu. A jsou to často právě děti a mladí lidé, kteří těmito postavami žijí, a proto se mohou superhrdinové stát mostem nejen ke čtení komiksů, ale i čtení jako takovému, stejně jako k vlastní tvorbě.