Díky komiksům děti pochopí význam slov a naučí se číst. Spisovatelka Klára Smolíková o české komiksové scéně
ROZHOVORY NA OKRAJI Comics, komiks, obrázkové příběhy mají dlouhou tradici i u nás. Rychlé šípy, Kája Saudek, Čtyřlístky či kreslené příběhy z ábíček (časopis ABC) jistě není třeba dlouze připomínat. Spisovatelka Klára Smolíková patří k nové generaci tvůrců, navazujících na tuto tradici. Její kreslené příběhy znají nejenom mladí čtenáři Čtyřlístků. Mgr. Klára Smolíková je spisovatelka, scenáristka, lektorka. Přehled její práce by vydal na speciální publikaci. Autorka výstav, komiksů. Spoluautorka večerníčku Vynálezce Alva. Její příběhy znají mladí čtenáři z časopisů Sluníčko, Čtyřlístek, Mateřídouška nebo komiksové revue Bublifuk. Dvojnásobná nositelka ceny Zlatá stuha. Z její tvorby můžeme uvést pouze krátký přehled, více najdou případní zájemci na jejích stránkách.
- Hovořit o vaší rozsáhlé tvorbě je skutečně obtížný úkol, jehož splnění by možná vydalo na nový kreslený seriál, který bych nazval… Ztracen ve velkém labyrintu, plném podivuhodných příběhů. Naštěstí jsem v něm našel záchytný bod, totiž slovo komiks.
Máte pravdu. Komiks mými projekty, ať už knižními, výstavními nebo edukačními, výrazně prostupuje. Zároveň jsem však pracovala na textech, které s komiksem nemají nic společného. Vyprávím čistě slovem. Takové knihy se pak hodí pro audioknižní zpracování, které si s komiksem neporadí. Přečíst i poslechnout ve formě mluveného slova si tedy mohou zájemci detektivní tituly – pro dospělé bych doporučila Mrtvá šelma, pro mladší Zločin mezi dinosaury –, v audioknižní podobě je dostupný pro děti Začarovaný Hvozd nebo nejnověji Dubánek ve světě lidí.
Psaní pro děti je mi však bližší a zde se výrazně projevuje zatížení komiksem, když výtvarníkům poměrně detailně předepisuji, jak pojmout ilustrace. Když jsem pro Národní pedagogické muzeum spolu s kreslířem Lukášem Fibrichem zpracovala do komiksových výstavních panelů Jana Amose Komenského, uvědomila jsem si při studiu podkladů, že Orbis Pictus, tedy Svět v obrazech skvěle vystihuje důvody, proč je pro dětského čtenáře obrazová složka tak důležitá.
Díky kresbám holčičky a kluci pochopí význam slov, názorně je možné představit významy v souvislostech, a to nejen v reálných kulisách, ale též pro svět idejí, představ a fantazie. Tyto výstavní komiksy mohou zájemci najít v knize S Komenským do komiksu, kde jsem je doplnila příběhem nazvaným Únikovka s Amosem. Mladí hrdinové se snaží vyřešit úkoly v únikové hře nazvané Cesta z labyrintu. Tolik tedy k tomu v úvodu zmiňovanému bloudění v labyrintu.
- Začněme se tedy dostávat ven z bludiště prostřednictvím komiksů. Tento oblíbený celosvětový fenomén by si zasloužil doslova odbornou rozpravu, v níž bych se tázal na jeho kořeny, druhy a důvody jeho obliby. Ale patrně by byla příliš neosobní. Zeptám se tedy na důvody, které ke kresleným příběhům přivedly právě vás.
V dětství jsem hltala Čtyřlístek, Ljuba Štíplová psala skvělé scénáře. Fascinovala mě série Pod paprsky Zářícího, pod kterou je podepsaný Vlastislav Toman a vycházela v ABC, nebo komiks Arnal a dva dračí zuby od Ondřeje Neffa a Káji Saudka. V dětství jsem sice náruživě četla, dokázala jsem si však sama sebe představit spíš jako ilustrátorku než spisovatelku.
Rozhodujícím impulzem pro mě byla spolupráce s výtvarníkem Honzou Smolíkem, který mě o náměty do komiksů kdysi požádal. Přispívali jsme společně do mnoha dětských časopisů, některé komiksy pak vyšly knižně – třeba Medvídek Lup nebo Na hradě Bradě.
- Vyrůstal jsem v časech, kdy nám byl přístupný Čtyřlístek a ábíčko. Tehdy jsem opravdu netušil, jaké celosvětové oblibě se komiksy těšily. Jak je tomu s jejich oblíbeností je u nás? Zajímá mne ovšem kategorie mladších čtenářů.
Děti samozřejmě znají komiksové superhrdiny, rozpoznat Spider-Mana od Deadpoola je součástí znalosti popkultury. Stejně tak vědí, že Superman patří pod DC a Iron Man do marvelovské stáje. Informace však čerpají více z filmových adaptací než četby komiksů samotných.
V současné době u českých školáků raketově roste obliba japonských komiksů, opět ruku v ruce se sledovaností anime. Často lektoruji komiksové dílny. Napsala jsem loni hravého průvodce komiksem a nazvala ho Mluvíme v bublinách. Děti pobaví úkoly z pracovních listů, dospělí mohou načerpat z metodiky mnohé informace o komiksové tvorbě i četbě komiksů.
U kategorie mladších čtenářů, a dokonce i předčtenářů pomáhá komiks v budování čtenářských návyků. Děti se učí soustředěné pozornosti, kterou věnují sledování příběhu, byť vyprávěného převážně obrazově. S novinkovým titulem Morčata v akci si teď na besedách ověřuji, že komiks holčičky a kluky stále baví.
- Konec konců vaše příběhy vycházely také ve Čtyřlístku. Spolupracujete s ním stále?
Aktuálně ne. Psala jsem pro Čtyřlístek šest let v době, kdy byl šéfredaktorem Jiří Čehovský. Komiks Viktorka a vesmírná dobrodružství posléze vyšel knižně a získali jsme za něj ocenění Zlatá stuha, takže na spolupráci ráda vzpomínám.
Jako editorka jsem připravila osm sešitů komiksové revue Bublifuk. V každém čísle čtenáři najdou deset původních českých komiksů v rozsahu od jedné do šesti stran. Na některých z nich jsem se podílela i autorsky, třeba Biblických příbězích, které výtvarně ztvárnil Karel Jerie, nebo detektivních Agentech Tajné dvojky nakreslených Viktorem Svobodou.
- Zajímal by mne způsob vaší tvorby. Vy píšete příběhy, ale kdo je kreslí? Předpokládám, že budete spolupracovat s povícero kreslíři.
Coby autorka komiksů napíšu nejprve scénář, který podstoupím výtvarníkovi. Spolupráce je daleko těsnější než s ilustrátorem. Mnozí spisovatelé se ani nezajímají, kdo bude jejich text ilustrovat, a nechají rozhodování o výtvarné stránce knihy na nakladateli. Já jsem si prosadila komiksy Kačky Illnerové i do knihy Nečtu! Poslouchám, což je průvodce báječným světem audioknih, který jsme sepsali s Lukášem Vavrečkou.
Osobně málokdy něco předkresluji, někdy jen načmárám pomocný náčrt. Scénář detailně popisuje, co, kde a jak má být v panelech znázorněno. Nicméně sama si komiks poměrně výrazně v hlavě vizualizuji. Teď jsme s Martinem Hanschildem připravovali pracovní listy Komiks a svět výzev pro společnost Člověk v tísni a já byla překvapená, když mi Martin poslal skici. Myslela jsem si, že už jsem je viděla, ale to byla jen má představa, kterou jsem si sama vytvořila při vymýšlení komiksů.
- Nemohu si pomoci, ale ta otázka je vlastně nasnadě. Nebudu se tvářit jako znalec vaší tvorby. Ten krátký přehled, který jsem získal, je opravdu nepostačující. Ale proto si přece někdy povídáme, abychom zjistili více. Od obrázkových knih není daleko ke kresleným filmům?
Komiksový scénář a scénář animovaného filmu k sobě mají blízko. Velmi se mi to hodilo při spolupráci na animovaném seriálu Vynálezce Alva, režisérem byl výtvarník Luděk Bárta. Původně časopisecký komiks jsme adaptovali pro Večerníček. Skoro bych řekla, že těžší bylo následně scénáře přepsat pro knižní vydání. Knižní série už obsahuje tři svazky a nejlépe se mi psala ta poslední, která vznikala samostatně, a ne podle filmu.
- Některé vaše příběhy vedou mladé čtenáře k poznávání naší minulosti. Všiml jsem si, že jste věnovala větší pozornost husitství. Na husity existuje celkem dost rozdílných pohledů. Jaký postoj zaujímáte k té turbulentní době vy?
Pracovala jsem v Husitském muzeu v Táboře, pro které jsem napsala komiksy do expozice. Ty se posléze staly součástí úspěšné knihy Husité. Spolu s kolegy, odborníky v oblasti historie, archeologie a teologie, jsem se snažila i v této popularizační publikaci představit turbulentní dobu co nejvíce oproštěnou od propagandistického nánosu doby minulé.
Více se proměnám vyprávění o době husitské věnuji v knize H.U.S., která je ale určená čtenářům minimálně náctiletým. Zájemci si mohou projít naučnou stezku kolem Kozího hrádku, kterou jsem napsala. Obsahuje i komiksy. Nebo sáhnout po knize Husův dům, kam jsem obsah panelů překlopila a doplnila příběhem putování z Kostnice do Sezimova Ústí.
- Obdivuji váš zápal a nadšení. Vy přece nepíšete pouze dětské knihy. Pořádáte výstavy, přednášky. Mohla byste mi prosím alespoň částečně přiblížit obsah této vaší práce?
Na volnou nohu jsem odešla z pozice vedoucí vzdělávání Národního muzea. Jako externista však pokračuju s muzei ve spolupráci na výstavních projektech. Aktuálně se instalovala naučná stezka Křížem krážem Klokoty, na které jsme se pracovně sešli se synem Tobiášem Smolíkem. Společně jsme už napsali knihu o historii Židů u nás nazvanou Cha cha chá, zasmál se Mordechaj.
Ke svým knihám připravuji další doprovodné materiály. Například kniha Dubánek ve světě lidí je doprovázená pracovním sešitem Jak se vyznat v knihách? a putovní výstavou. Protože sama mám za sebou působení na střední knihovnické škole a pedagogické fakultě, ráda se o své postřehy, jak knihy či komiksy představovat dětským čtenářům, dělím na seminářích pro dospělé.
- Je to možná taková náhoda, ale za Husáka byl velmi oblíbený kreslený televizní seriál Smolíkovi. Znáte ho?
Samozřejmě. První jsem jako dítě viděla Podivuhodná dobrodružství Vladimíra Smolíka. Možná mě to i ovlivnilo, protože mám ráda sci-fi. Ostatně moje nejnovější kniha se jmenuje Vesmírná zásilkovna a doporučila bych ji začínajícím scifistům. Učitelé a knihovníci si chválí pracovní sešit Fantastické psaní, který hravě do fantastických žánrů uvádí. Kdo ví? Možná za to může Ládínkova nafukovací raketa.
- Sledujete dění na scéně komiksové tvorby pro dospělé? Napadá mne Marvel anebo naše nakladatelství CREW, ale jistě jich alespoň ve světě bude daleko více.
Komiks u nás v současné době vydalo snad každé druhé nakladatelství, minimálně každé, které se orientuje na dětské čtenáře. CREW je však výjimečné svým zacílením pouze na komiks a osobně s ním roky spolupracuji právě při propagaci komiksového čtenářství. Jsem ráda, že se i toto, na překlady orientované nakladatelství, pomalu začíná otevírat také vydávání původních českých komiksů. Zmínila bych třeba Supro či Péráka. Osobně jsem pro CREW připravila s výtvarnicí Ester Kuchynkovou zmiňovaný titul Morčata v akci a věřím, že to nebyl poslední komiks, který jsem tomuto nakladatelství k vydání nabídla.
- Na jaké novinky se mohou těšit vaši čtenáři a myslím také jejich rodiče? Kdo si čte, nezlobí.
Právě jsem dokončila rukopis další knihy z dubánčího světa, na které spolupracuji s fotografem Petrem Václavkem. Vyjít by měla na podzim pod názvem Dubánek a noční bouře v nakladatelství Plivníci. Teď mě čeká práce na komiksu Cukřík Cyprián, který kreslí Marcel Dokoupil.
Ke zdárnému konci se snad také chýlí panely naučné stezky kolem České Kamenice. Texty už jsou napsané, teď se finalizují doprovodné ilustrace. Do konce léta mě ještě čeká doladění rukopisu Dalila a výtah bez dveří. Vydání je naplánováno na jaro 2024.
Jiří Kačur, publikováno 29.7.2023 na portálu Krajské listy